dnes je 3.7.2022

Input:

VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ OD 1. 1. 2008

6.12.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto je ze strany zaměstnavatele velmi důležité správné stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného za zaměstnance. V následujícím textu se v návaznosti na zákon č. 261/2007 Sb. soustředím na porovnání změn v této důležité oblasti k datu 1. ledna 2008 se stavem platným v roce 2007. V tomto pojednání neprovádím analýzu nové problematiky maximálního vyměřovacího základu zaměstnance. Pokud není uvedeno jinak, vztahují se jednotlivé odkazy v § 3 k zákonu č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Vyměřovací základ zaměstnance (§ 3 odst. 1)

     V oblasti ustanovení vyměřovacího základu dochází k těmto změnám:

  • s účinností od 1. 1. 2008 je definováno placení pojistného z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona č. 586/1992 Sb.;

  • pojistné se neplatí z příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob nebo jsou od této daně osvobozeny;

  • ve srovnání s rokem 2007 se pojem „ zúčtovaný příjem“ upravuje o:

    • plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci formou výhody,

    • plnění připsané k jeho dobru,

    • plnění spočívající v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance,

  • s výjimkami uvedenými v ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (například „zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc“, osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti a další), již není účast zaměstnance na zdravotním pojištění vázána na jeho účast na nemocenském pojištění;

  • z pohledu zdravotního pojištění se s účinností od 1. 1. 2008 jako na zaměstnance (s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) pohlíží na osoby, kterým je zúčtována odměna z titulu členství ve statutárních orgánech a dalších orgánech právnických osob.

Plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance (§ 3 odst. 2)

     Ustanovení § 3 odst. 2 taxativním výčtem vyjmenovává plnění, která se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují. Kromě již „stabilních“ položek, ze kterých se v písm. b) pojistné neodvádí (odstupné, další odstupné, odchodné, odbytné), se nově neplatí pojistné ani z odměn zastupitelů při skončení funkčního období. V písm. f) je jednak podstatně zredukován okruh plnění, nezahrnovaných do vyměřovacího základu zaměstnance po skončení zaměstnání, jednak se toto zvýhodnění (za stanovené podmínky zúčtování plnění po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání) vztahuje pouze na poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu.

Poznámka:
Pokud je plnění vyjmenováno mezi příjmy nezapočitatelnými do vyměřovacího základu, k vazbě na zdanění se v tomto případě nepřihlíží.

Plnění zúčtovaná po skončení zaměstnání (§ 3 odst. 4)

     Úprava tohoto zákonného ustanovení vychází ze skutečnosti, kdy s účinností od 1. 1. 2008 již není pro účely placení pojistného (s výjimkami uvedenými v § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů - viz výše) podmínkou, že sjednaný pracovněprávní vztah musí zakládat účast na nemocenském pojištění. Z hlediska plnění oznamovací povinnosti je zapotřebí si uvědomit, že v měsíci, ve kterém je plnění bývalému zaměstnanci zúčtováno, již není tato osoba zaměstnancem zaměstnavatele, proto zaměstnavatel za daný měsíc neprovádí její přihlášení, resp. odhlášení a ani tuto osobu neuvádí do Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele, nicméně pojistné musí být odvedeno.

Výše odpočtu od dosaženého příjmu (§ 3 odst. 7)

     Zákonem č.

Nahrávám...
Nahrávám...