Soud: Nejvyšší soud | Spisová značka: 21 Cdo
3177/2006 | Datum rozhodnutí: 11. 9.
2007 |
Právní problematika:
odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou odcizením služebního vozidla
svěřeného mu k plnění pracovních úkolů |
Ustanovení právních
předpisů: § 250,
§ 273,
§ 274 a
§ 301 písm. d) zákona č. 262/2006
Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů |
Právní věta:
Jednou ze základních povinností vyplývajících zaměstnanci z
pracovněprávního vztahu je i povinnost chránit majetek zaměstnavatele před jeho
ztrátou (odcizením). Porušením této povinnosti a příčinou vzniku škody, kterou
je pak zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit, může být rovněž situace,
kdy zaměstnanec řádně nezabezpečí služební automobil, který mu byl svěřen k
plnění pracovních úkolů a který je oprávněn po dohodě se zaměstnavatelem
parkovat v místě svého bydliště, a tento automobil bude následně
odcizen.
Komentář:
Dle ustanovení
§ 250 zákoníku práce odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za
škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením
povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.
S výjimkou odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec
povinen vyúčtovat (§ 252 zákoníku práce), a odpovědnosti za
ztrátu svěřených předmětů (§ 255 zákoníku práce) je přitom
zaměstnavatel povinen v této souvislosti prokázat zavinění
zaměstnance.
Aby zaměstnanci vznikla povinnost k náhradě škody podle výše
uvedeného ustanovení
zákoníku práce, musí být současně
splněny následující předpoklady:
porušení povinnosti zaměstnancem, a to při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Co se rozumí plněním pracovních úkolů a
co lze podřadit pod úkony, které jsou konány v přímé souvislosti s ním,
vymezuje zákoník práce v ustanoveních
§ 273 a
§ 274.
vznik škody;
příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a
vznikem škody (tzv. kauzální nexus);
zavinění na straně zaměstnance.
V dotčeném sporu se soud potýkal s otázkou, zda lze dovodit
povinnost zaměstnance k této náhradě v souvislosti s odcizením služebního
vozidla. Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy jako
department manažer. K plnění jeho pracovních úkolů mu zaměstnavatel svěřil
služební automobil s tím, že zaměstnanec byl oprávněn ho ukládat (parkovat) v
místě svého bydliště. Jednoho dne v pozdních nočních hodinách zaměstnanec
zaparkoval služební automobil právě tam. Poté, co vozidlo uzamkl, uložil klíče
do igelitové tašky, kterou položil na chodník na pravé straně vozidla, a asi 10
minut uklízel věci v…