Z AKTUÁLNÍCH SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ - Rekvalifikace ve vazbě na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Právní věta:

Za částku, kterou si zaměstnanec bez vážných důvodů opomenul vydělat, a do jejíž výše není proto zaměstnavatel povinen mu nahradit škodu související s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je nutné považovat také částku, kterou by si zaměstnanec vydělal, kdyby se jako uchazeč o zaměstnání podrobil rekvalifikaci odpovídající jeho dosavadní kvalifikaci, zdravotnímu stavu, schopnostem a zkušenostem, a poté vykonával tomu odpovídající zaměstnání.

Komentář:

Jedním z druhů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je též odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 upravuje nový zákoník práce tyto otázky ve svých přechodných ustanoveních § 365 a následující. Činí tak z toho důvodu, že od 1. 1. 2008 by měl otázky zabezpečení zaměstnance pro případ újmy na zdraví při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání řešit zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění.

Dle ustanovení § 369 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, povinen zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout mj. náhradu za ztrátu na výdělku. Tuto náhradu rozlišuje zákoník práce časově na náhradu po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení. Jak vyplývá z ustanovení § 381 zákoníku práce, jde o samostatná práva, která nemohou náležet vedle sebe.

Pokud jde o výši náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, zákoník práce ve svém ustanovení § 371 odst. 5 podotýká, že zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Pokud si zaměstnanec nějakou částku bez vážných důvodů…