Soud: Nejvyšší soud
Spisová značka: 21 Cdo
2372/2006
Datum rozhodnutí: 12. 7. 2007
Právní problematika: odpovědnost zaměstnavatele za škodu
vzniklou pracovním úrazem, lehkomyslné jednání zaměstnance jako důvod k
částečnému zproštění se této odpovědnosti
Ustanovení právních předpisů: § 367 odst. 2 písm. b) zákonač.
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Právní věta:
Aby bylo jednání zaměstnance považováno za lehkomyslné a bylo tak
pro zaměstnavatele důvodem k částečnému zproštění se odpovědnosti za škodu
vzniklou pracovním úrazem, musí jít o jednání, které má co dočinění s
nebezpečným riskováním nebo až hazardérstvím a kdy si zaměstnanec vzhledem ke
konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž
vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví. To neplatí,
jestliže se zaměstnanci takto na pracovišti obvykle chovají a zaměstnavatel
takové jednání toleruje nebo trpí.
Komentář:
Pokud se zaměstnanci přihodí pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen
mu v rozsahu, v jakém za škodu odpovídá, poskytnout náhrady dle ustanovení
§ 369 odst. 1 zákoníku práce. Jde o
náhradu za ztrátu na výdělku (po dobu pracovní neschopnosti a po jejím
skončení), za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené
náklady spojené s léčením a za věcnou škodu.
Podle okolností se ale může zaměstnavatel své odpovědnosti za škodu
zcela nebo zčásti zprostit. Jedním z případů, kdy se zaměstnavatel
zprostí zmíněné odpovědnosti zčásti, je dle ustanovení
§ 367 odst. 2 písm. b)
zákoníku práce situace, kdy bude zaměstnavatelem prokázáno, že škoda vznikla
„proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že
je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože
si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může
způsobit újmu na zdraví“. K tomu zákoník práce dodává, že „za lehkomyslné
jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika
práce“.
Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, vychází zákoník
práce z toho, že to je zaměstnavatel, kdo určí podle míry zavinění část škody,
kterou nese zaměstnanec. Pro výše citovaný…
