dnes je 1.7.2022

Input:

Zkrácený pracovní úvazek a zdravotní pojištění

24.4.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Pro zajištění své činnosti sjednávají zaměstnavatelé pracovněprávní vztahy jak na celý, tak na částečný pracovní úvazek. Jedná se o zcela běžnou praxi, kdy je z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zapotřebí například přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v souvislosti s placením pojistného, respektovat odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platit pojistné z neplaceného volna apod., vždy za podmínky, že zaměstnanec - a současně tedy i zaměstnavatel - není od této povinnosti zákonem osvobozen. Dále je zapotřebí přihlížet k tomu, zda zaměstnanec současně nemá jiné zaměstnání, popřípadě nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.

ROZSAH ÚVAZKU NENÍ PODSTATNÝ

     Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je 13,5 % z jeho hrubé mzdy (vyměřovacího základu), tedy se začleněním všech započitatelných plnění podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP VZP“). Rozsah pracovního úvazku nehraje v tomto případě důležitou roli, rozhodující je výše zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance, proto zdravotní pojišťovnu ani tak nezajímá charakter zaměstnancova úvazku jako jeho výše v rozhodném období kalendářního měsíce.

ROZHODUJE VÝŠE HRUBÉHO PŘÍJMU

     Je-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance (vyměřovací základ) vyšší než minimální vyměřovací základ - minimální mzda - nebo je roven částce minimální mzdy 8 000 Kč, je za této situace zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Jinak však postupuje zaměstnavatel v případě, kdy je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, což si ukážeme na příkladě:

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 5 000 Kč, současně není osobou samostatně výdělečně činnou a nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(8 000 - 5 000) x 0,135 = 405 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši:
0,135 x 8000 = 1 080 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (5 000 x 0,135) : 3 = 225 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem:
225 + 405 = 630 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel:
1 080 - 630 = 450 Kč.

Poznámka: V případě překážek na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 - 209 zákoníku práce přechází povinnost úhradu doplatku 405 Kč na zaměstnavatele.

     Takto postupuje zaměstnavatel v případě, kdy se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč. V ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP jsou taxativně vyjmenovány osoby (zaměstnanci), na které se ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z částky 8 000 Kč nevztahuje. Především se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. V případě zaměstnávání osob uvedených v tomto ustanovení odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do zákonného minima podle výše uvedeného příkladu.

SNÍŽENÍ MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU NA POMĚRNOU ČÁST

     V § 3 odst. 9 ZPVZP jsou vyjmenovány případy, kdy nemusí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu, ačkoliv se na zaměstnavatele i zaměstnance tato povinnost vztahuje. Pokud byl zaměstnanec například zaměstnán pouze po část kalendářního měsíce nebo pokud by byl po část měsíce nemocen, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání konkrétní skutečnosti.

Příklad č. 2

Dne 10. března 2008 nastoupil do zaměstnání zaměstnanec na zkrácený úvazek (žádný další příjem nemá) a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 3 800 Kč. Na tohoto zaměstnance se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:

PČ min VZ = (22 : 31) x 8 000 = 5 677,42 Kč

kde:

PČ min VZ  = poměrná část minimálního vyměřovacího základu 
22  = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu 
31  = počet kalendářních dnů v daném měsíci 
8 000 = výše minimální mzdy v roce 2008 

To tedy znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 5 677,42 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 767 Kč (5 677,42 x 0,135). S ohledem na zúčtovaný příjem (3 800 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 513 Kč. Jedna třetina (171 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (342 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dostál liteře zákona, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1877,42 Kč, tj. 254 Kč. Tento doplatek, tedy 254 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 767 Kč zaplatí zaměstnanec 425 Kč (171 + 254) a zaměstnavatel 342 Kč.

     Je zapotřebí mít na zřeteli, že tato poměrná část se vypočítává zásadně ve vazbě na kalendářních dny, pracovní dny nemají pro zdravotní pojišťovnu praktický význam.

VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ - ÚHRN HRUBÝCH PŘÍJMŮ

Nahrávám...
Nahrávám...