dnes je 25.2.2024

Input:

ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ od 1. ledna 2009

19.1.2009, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

     V pojistném na sociální pojištění, které je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dochází v roce 2009 k významným změnám na základě několika právních předpisů. Především tyto změny byly provedeny v návaznosti na nový zákon o nemocenském pojištění, který nabývá účinnosti od 1. ledna 2009; přinesl je zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Další změny zákona č. 589/1992 Sb. pak přinesl zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Změny především v sazbách pojistného byly provedeny zákonem č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

     Vedle těchto zákonů se v pojistném na sociální pojištění změnily některé parametry, které závisí na prvcích používaných v důchodovém pojištění, tj. na všeobecném vyměřovacím základu a přepočítacím koeficientu. Pro rok 2009 stanovilo tyto nové parametry důchodového pojištění nařízení vlády č. 365/2008 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Podle tohoto nařízení činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 částku 21 527 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 hodnotu 1,0942.

ZMĚNY V OKRUHU POPLATNÍKŮ A PLÁTCŮ

     Od roku 2009 dochází ke změnám v účasti na nemocenském pojištění a v provádění nemocenského pojištění, což má přímý dopad i na vymezení poplatníků a plátců pojistného na sociální pojištění.

     Z okruhu nemocensky pojištěných osob (zaměstnanců) se vypouštějí společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti. U členů družstev zůstávají účastni nemocenského pojištění členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni. Nemocenského pojištění již nebudou účastni ti členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.

     Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti a členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva, jsou účastni jen důchodového pojištění, a to v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění aspoň ve výši rozhodného příjmu. V roce 2009 tento rozhodný příjem činí 5 900 Kč měsíčně.

     Všichni zaměstnanci jsou od roku 2009 poplatníky pouze pojistného na důchodové pojištění, tj. neplatí pojistné na nemocenské pojištění ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to i když jsou účastni nemocenského pojištění.

     Poplatníci, kteří mají pro účely pojistného na sociální pojištění postavení zaměstnanců, se rozdělují na dvě skupiny (toto rozdělování má význam pro určení vyměřovacích základů u zaměstnavatelů):

  • do první skupiny patří ti zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského i důchodového pojištění,

  • do druhé skupiny patří ti zaměstnanci (tj. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti a členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva), kteří jsou účastni jen důchodového pojištění.

     Pokud jde o zaměstnavatele, je od roku 2009 zrušeno jejich rozdělování na organizace (s počtem zaměstnanců nad 25) a malé organizace (s počtem zaměstnanců pod 26), což mělo význam pro způsob odvodu pojistného (organizace vyplácely dávky nemocenského pojištění a od odváděného pojistného odečítaly vyplacené dávky nemocenského pojištění).

     Rozdělování zaměstnanců na uvedené dvě skupiny má dopad na určení vyměřovacích základů zaměstnavatele, neboť z každého vyměřovacího základu se platí pojistné v jiných sazbách. Vyměřovacími základy zaměstnavatele jsou:

  • částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění,

  • částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění.

NOVÉ SAZBY POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

     V návaznosti na vyplácení nemocenského až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti a poskytování náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (s výjimkou prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti) a s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu č. 166/2008 Sb. (který se týkal karenční doby u nemocenského v období prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti) došlo od roku 2009 i ke změně sazeb pojistného na sociální pojištění u zaměstnavatelů, zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. K dalším změnám sazeb pojistného došlo v návaznosti na změny v daních z příjmů, kdy v zájmu nezvýšení celkové odvodové zátěže u fyzických osob bylo zrušeno placení pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u zaměstnanců a v návaznosti na to byla snížena i sazba pojistného na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných.

     Sazby pojistného na sociální pojištění se u zaměstnavatelů ještě liší pro rok 2009 a pro období od roku 2010, neboť se uplatňuje postupný náběh na dopad poskytování náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Sazby pojistného činí u zaměstnavatele v roce 2009:

  • 25 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

  • 21,5 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění.

Sazby pojistného činí u zaměstnavatele od roku 2010:

  • 24,1 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, nebo 26 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 51 zaměstnanců, pokud si zaměstnavatel tuto sazbu sám stanovil na základě oznámení učiněného u okresní správy sociálního zabezpečení. Tato sazba 26 % platí však jen pro rok 2010 s tím, že pro další období stanoví tuto sazbu vláda nařízením.

  • 21,5 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění.

Sazba pojistného činí u zaměstnanců:

  • 6,5 % z vyměřovacího základu (tato sazba platí jednotně pro všechny zaměstnance bez rozlišování, jde-li o zaměstnance účastné nemocenského i důchodového pojištění nebo o zaměstnance účastné jen důchodového pojištění).

     Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.

ODVOD POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATELI OD ROKU 2009

     Zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance spolu s pojistným, jehož je sám poplatníkem. Zaměstnavatel je povinen vypočítat pojistné, které musí odvádět. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.

     Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. To platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaměstnavatel zaplatil. Tato nová úprava znamená, že má-li v kalendářním měsíci zaměstnanec příjem započitatelný do vyměřovacího základu, musí být za tento měsíc uhrazeno pojistné, které de facto zálohuje zaměstnavatel.

     Zvláštní postup platí též v případě osob, u nichž se účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění sleduje zvlášť v jednotlivých kalendářních měsících. Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu (zaměstnání malého rozsahu je vymezeno v § 7 zákona o nemocenském pojištění) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců, kteří jsou účastni jen důchodového pojištění (např. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným) a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících, účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považuje za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu, dosáhl výše zakládající účast na nemocenském pojištění v tomto měsíci, nebo ve kterém naposledy trvala činnost osob účastných jen důchodového pojištění, dosáhl výše zakládající účast na důchodovém pojištění v tomto měsíci.

     Zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je nově splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to bez ohledu na stanovený termín výplaty mezd a platů za kalendářní měsíc. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

     Odvod pojistného na sociální pojištění je zvlášť upraven pro rok 2009 (vzhledem k sazbě pojistného na nemocenské pojištění platné v roce 2009 pro zaměstnavatele a k refundaci poloviny částky vyplacené na náhradách mezd v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě karantény) a pro období od roku 2010.

     Zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíce roku 2009 polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní

Nahrávám...
Nahrávám...