V pojistném na sociální pojištění, které je upraveno
zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, dochází v roce 2009 k významným změnám na
základě několika právních předpisů. Především tyto změny byly provedeny v
návaznosti na nový zákon o nemocenském pojištění, který nabývá účinnosti od 1.
ledna 2009; přinesl je zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Další změny
zákona č. 589/1992 Sb. pak přinesl zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony. Změny především v sazbách pojistného byly provedeny
zákonem č. 2/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Vedle těchto zákonů se v pojistném na sociální
pojištění změnily některé parametry, které závisí na prvcích používaných v
důchodovém pojištění, tj. na všeobecném vyměřovacím základu a přepočítacím
koeficientu. Pro rok 2009 stanovilo tyto nové parametry důchodového pojištění
nařízení vlády č. 365/2008 Sb., kterým se pro účely důchodového
pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a výše
přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok
2007 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu. Podle tohoto nařízení
činí výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 částku 21 527 Kč a výše
přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok
2007 hodnotu 1,0942.
Od roku 2009 dochází ke změnám v účasti na nemocenském
pojištění a v provádění nemocenského pojištění, což má přímý dopad i na
vymezení poplatníků a plátců pojistného na sociální pojištění.
Z okruhu nemocensky pojištěných osob (zaměstnanců) se
vypouštějí společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a
komanditisté komanditní společnosti. U členů družstev zůstávají účastni
nemocenského pojištění členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je
jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají
pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni. Nemocenského pojištění již
nebudou účastni ti členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech
družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena,
pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce
pro družstvo.
Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným,
komanditisté komanditní společnosti a členové družstva, kteří vykonávají
činnost v orgánech družstva, jsou účastni jen důchodového pojištění, a
to v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem
započitatelný do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění aspoň
ve výši rozhodného příjmu. V roce 2009 tento rozhodný příjem činí 5 900
Kč měsíčně.
Všichni zaměstnanci jsou od roku 2009 poplatníky
pouze pojistného na důchodové pojištění, tj. neplatí pojistné na nemocenské
pojištění ani příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to i když jsou
účastni nemocenského pojištění.
Poplatníci, kteří mají pro účely pojistného na sociální
pojištění postavení zaměstnanců, se rozdělují na dvě skupiny (toto rozdělování
má význam pro určení vyměřovacích základů u zaměstnavatelů):
do první skupiny patří ti zaměstnanci, kteří jsou účastni
nemocenského i důchodového pojištění,
do druhé skupiny patří ti zaměstnanci (tj. společníci a
jednatelé společnosti s ručením omezeným, komanditisté komanditní společnosti a
členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva), kteří jsou
účastni jen důchodového pojištění.
Pokud jde o zaměstnavatele, je od roku 2009
zrušeno jejich rozdělování na organizace (s počtem zaměstnanců nad 25) a malé
organizace (s počtem zaměstnanců pod 26), což mělo význam pro způsob odvodu
pojistného (organizace vyplácely dávky nemocenského pojištění a od odváděného
pojistného odečítaly vyplacené dávky nemocenského pojištění).
Rozdělování zaměstnanců na uvedené dvě skupiny má dopad
na určení vyměřovacích základů zaměstnavatele, neboť z každého vyměřovacího
základu se platí pojistné v jiných sazbách. Vyměřovacími základy
zaměstnavatele jsou:
částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců
účastných nemocenského pojištění,
částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců
účastných jen důchodového pojištění.
V návaznosti na vyplácení nemocenského až od 15.
kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti a poskytování náhrady mzdy nebo
platu zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní
neschopnosti (s výjimkou prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní
neschopnosti) a s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu č. 166/2008 Sb. (který
se týkal karenční doby u nemocenského v období prvních tří dnů dočasné pracovní
neschopnosti) došlo od roku 2009 i ke změně sazeb pojistného na sociální
pojištění u zaměstnavatelů, zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. K
dalším změnám sazeb pojistného došlo v návaznosti na změny v daních z příjmů,
kdy v zájmu nezvýšení celkové odvodové zátěže u fyzických osob bylo zrušeno
placení pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti u zaměstnanců a v návaznosti na to byla snížena i sazba
pojistného na nemocenské pojištění u osob samostatně výdělečně činných.
Sazby pojistného na sociální pojištění se u
zaměstnavatelů ještě liší pro rok 2009 a pro období od roku 2010, neboť se
uplatňuje postupný náběh na dopad poskytování náhrady mzdy nebo platu
zaměstnavatelem v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní
neschopnosti.
NahoruSazby pojistného činí u zaměstnavatele v roce 2009:
25 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn
vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,3 %
na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní
politiku zaměstnanosti,
21,5 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn
vyměřovacích základů zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění.
NahoruSazby pojistného činí u zaměstnavatele od roku 2010:
24,1 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn
vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 1,4 %
na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní
politiku zaměstnanosti, nebo 26 % z vyměřovacího základu určeného jako
úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho
3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní
politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem
zaměstnanců nižším než 51 zaměstnanců, pokud si zaměstnavatel tuto sazbu sám
stanovil na základě oznámení učiněného u okresní správy sociálního zabezpečení.
Tato sazba 26 % platí však jen pro rok 2010 s tím, že pro další období stanoví
tuto sazbu vláda nařízením.
21,5 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn
vyměřovacích základů zaměstnanců účastných jen důchodového pojištění.
NahoruSazba pojistného činí u zaměstnanců:
6,5 % z vyměřovacího základu (tato sazba platí jednotně
pro všechny zaměstnance bez rozlišování, jde-li o zaměstnance účastné
nemocenského i důchodového pojištění nebo o zaměstnance účastné jen důchodového
pojištění).
Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené
celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel
zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a
na státní politiku zaměstnanosti.
Zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance
spolu s pojistným, jehož je sám poplatníkem. Zaměstnavatel je povinen vypočítat
pojistné, které musí odvádět. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí
zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval.
Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má
započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento
příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i
pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. To platí obdobně též v případě,
kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše
pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro
účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem
jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit
zaměstnavateli pojistné, které za něj zaměstnavatel zaplatil. Tato nová úprava
znamená, že má-li v kalendářním měsíci zaměstnanec příjem započitatelný do
vyměřovacího základu, musí být za tento měsíc uhrazeno pojistné, které de facto
zálohuje zaměstnavatel.
Zvláštní postup platí též v případě osob, u nichž se
účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění sleduje zvlášť v jednotlivých
kalendářních měsících. Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v
němž skončilo zaměstnání malého rozsahu (zaměstnání malého rozsahu je vymezeno
v
§ 7 zákona o nemocenském pojištění)
nebo v němž skončila činnost zaměstnanců, kteří jsou účastni jen důchodového
pojištění (např. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným) a
příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících
ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících, účast na
nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považuje za příjem zúčtovaný v
kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do
posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého
rozsahu, dosáhl výše zakládající účast na nemocenském pojištění v tomto měsíci,
nebo ve kterém naposledy trvala činnost osob účastných jen důchodového
pojištění, dosáhl výše zakládající účast na důchodovém pojištění v tomto
měsíci.
Zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální pojištění za
jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je nově splatné
od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to bez ohledu na
stanovený termín výplaty mezd a platů za kalendářní měsíc. Pojistné se odvádí
na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Odvod pojistného na sociální pojištění je zvlášť
upraven pro rok 2009 (vzhledem k sazbě pojistného na nemocenské
pojištění platné v roce 2009 pro zaměstnavatele a k refundaci poloviny částky
vyplacené na náhradách mezd v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti, popřípadě karantény) a pro období od roku
2010.
Zaměstnavatel odečte z částky pojistného
placeného za kalendářní měsíce roku 2009 polovinu částky, kterou v
kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě
mzdy za dobu dočasné pracovní…
