Složitost životních situací v kombinaci s aktivní
výdělečnou činností způsobují, že ne vždy je občan - pojištěnec zařazen u
zdravotní pojišťovny pouze v jedné kategorii. Proto je vcelku běžným jevem
průběžná registrace pojištěnce ve dvou, případně více kategoriích. Jak takové
případy řeší právní úprava platná ve zdravotním pojištění? Charakteristikou
jednotlivých situací si v následujícím textu blíže rozebereme postup aplikovaný
z hlediska zdravotních pojišťoven.
NahoruSITUACE Č. 1
Souběh zaměstnání (hlavní zdroj příjmů) se samostatnou
výdělečnou činností (vedlejší zdroj příjmů)
Z hlediska četnosti se obecně jedná o velmi
frekventovanou variantu souběžného výkonu činností. Je-li zaměstnání hlavním
zdrojem příjmů, odvádí se pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu
(minimální mzdy), což je od 1. ledna 2007 částka 8 000 Kč.
V samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec
jednak platit pojistné ze zákonného minima, nýbrž ze skutečné výše
příjmů (po odpočtu výdajů) a současně není povinen platit měsíční zálohy.
Pojistné pak doplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý
kalendářní rok. Pokud by naopak byla hlavním zdrojem příjmů samostatná
výdělečná činnost, platí taková osoba měsíčně zálohy na pojistné (a to od 1.
ledna 2007 nejméně v částce 1 360 Kč) a v zaměstnání se odvádí pojistné ze
skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimální mzdy. Pro účely placení
pojistného z minimálního vyměřovacího základu nelze v rámci kalendářního měsíce
sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti.
NahoruSITUACE Č. 2
Souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o
pracovní činnosti
Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti
zakládá účast na zdravotním pojištění za předpokladu, že z tohoto
pracovněprávního vztahu plyne účast na nemocenském pojištění. Nejedná-li
se o tzv. příležitostné zaměstnání, pojistné se z dohody o pracovní činnosti
odvádí. Může nastat několik alternativ. Mezi ty nejčastější patří:
zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele současně na základě
pracovní smlouvy a dále na dohodu o pracovní činnosti. Pokud každý z těchto
příjmů zakládá účast na nemocenském pojištění, odvádí se pojistné z obou
příjmů. Podotýkám, že v případě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat
práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní
doby.
mimo hlavní pracovní poměr pracuje pojištěnec ještě u jiného
zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti. Je-li v hlavním
zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimální mzdy, potvrdí „hlavní“
zaměstnavatel „vedlejšímu“ zaměstnavateli tuto skutečnost a tento „vedlejší“
zaměstnavatel pak nemusí při placení pojistného respektovat zákonné
minimum.
NahoruSITUACE Č. 3
Souběh zaměstnání, resp. samostatné výdělečné činnosti se
zaměstnáním na základě dohody o provedení práce
Dohoda o provedení práce, uzavřená ve smyslu ustanovení
§ 75 zákoníku práce, nezakládá účast na
nemocenském (a tedy ani na zdravotním) pojištění. Pojistné se z titulu tohoto
pracovněprávního vztahu neodvádí, proto musí být v této přímé souvislosti
zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši buď v zaměstnání,
nebo v samostatné výdělečné činnosti (viz výše).
NahoruSITUACE Č. 4
Souběh zaměstnání se zařazením pojištěnce v kategorii osob, za
které hradí pojistné stát
Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně
vyjmenovány v ustanovení
§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve
znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti,
poživatele důchodu, ženy na mateřské a rodičovské dovolené apod. Pokud jsou
tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše
příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy.
V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel
takovou osobu zaměstnává (tedy i když ji přijímá do zaměstnání), oznamuje
zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance skutečnosti rozhodné pro platbu
pojistného státem. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v
případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené
zákonem č. 123/2005 Sb. - musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více
než 50 % osob se zdravotním pojištěním z celkového průměrného přepočteného
počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů
invalidního nebo…
