Jak ovlivnit výši pojistného ve zdravotním pojištění?

     Může zaměstnavatel ovlivnit ve zdravotním pojištění výši pojistného placeného za zaměstnance? Záleží na tom, jakou strategii při zaměstnávání zaměstnanců zvolí. Pokud se rozhodne, že by chtěl u zaměstnanců na zdravotním pojištění skutečně ušetřit, pak se může zaměřit na některou z následujících variant, kdy se pojistné z určitých příjmů (plnění) neodvádí, u některých zaměstnanců nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Svoje nezanedbatelné přednosti mají z tohoto pohledu práce konané mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce, resp. dohody o pracovní činnosti) a určití zaměstnavatelé mohou při splnění zákonných podmínek uplatnit u některých svých zaměstnanců odpočet od dosaženého příjmu. Jaké možné postupy tedy aktuální právní úprava pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění nabízí?

     Pro zaměstnavatele je výhodné přijmout osobu, na kterou se nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tyto osoby jsou vyjmenovány v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPVZP“), kdy se především jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“). Za tyto zaměstnané osoby odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

     Požaduje-li zaměstnavatel zabezpečit takové činnosti, u kterých není potřeba jejich pravidelnosti či soustavnosti, může se zaměstnancem uzavřít dohodu o provedení práce ve smyslu § 75 zákoníku práce. Osoba pracující na dohodu o provedení práce není z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance a pro zaměstnavatele v této souvislosti nevznikají ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Obdobně jako v dalším bodě (příjem na základě dohody o pracovní činnosti do 2 000 Kč) však nemá pojištěnec řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. (pozn.: novela zákoníku práce účinná od 1. 1. 2012 počítá se zpojištněním těchto dohod v případě příjmu přesahujícího 10 000 Kč měsíčně).

     Pokud je zaměstnanci zúčtován na základě dohody o pracovní činnosti hrubý příjem nižší než 2 000 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, což znamená, že zaměstnavatel:

1. nepřihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny, resp. pokud je přihlášen, musí být na příslušný měsíc(e) odhlášen, a

2. neplatí z dosaženého příjmu pojistné na zdravotní pojištění.

     Tato výhoda pro zaměstnavatele je však současně nevýhodou pro zaměstnance - pojištěnce, neboť ten nemá u příjmu na dohodu o pracovní činnosti nižšího než 2 000 Kč řešen v daném měsíci ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být v tomto měsíci evidován u zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:

• zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) ZoVZP, nebo

• osoba samostatně výdělečně činná, nebo

• osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.

     Není-li splněna alespoň jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u své zdravotní pojišťovny do této kategorie a zaplatit pojistné v částce 1 080 Kč. Řešení pojistného vztahu je záležitostí pojištěnce (zaměstnance), zaměstnavatel jej však může na tuto skutečnost upozornit.

     Do vyměřovacího základu zaměstnance se zahrnují příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), to znamená, že jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. Mimo příjmů této povahy však zákonná úprava uvádí další plnění, která zaměstnavatel do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrne, kdy se v praxi jedná o příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle § 3odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst.…