dnes je 19.3.2024

Input:

Peněžitý příspěvek na stravování v souvislostech v roce 2022

6.3.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 16 minut

2022.05.02
Peněžitý příspěvek na stravování v souvislostech v roce 2022

Ing. Růžena Klímová

V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") došlo k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v bodě 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Od daně je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Od daně je osvobozena hodnota stravování poskytovaného zaměstnancům jako plnění:

  • ke spotřebě na pracovišti, nebo

  • v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (obvykle stravenky), nebo

  • peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

V § 3 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné od 1. 1. 2022 je uvedena horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, ve výši 118 Kč. Maximální výše peněžitého příspěvku v r. 2022 činí 118 x 70 % = 82,60 Kč za jednu směnu.

Zaměstnavatel je oprávněn volit formy poskytování tohoto benefitu, avšak vždy je nutné poskytovat jen jedno plnění. Nelze tudíž zaměstnanci ve vztahu k jeho směně poskytnout stravenku a současně peněžitý příspěvek na stravování. Od daně je osvobozeno vždy jen jedno plnění. Nepeněžní (naturální) forma příspěvku na stravování je u zaměstnance osvobozena bez omezení. Limitována je ale daňová uznatelnost nepeněžního plnění u zaměstnavatele dle bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP – viz dále.

Stravenkový paušál je u zaměstnance osvobozen v r. 2022 od daně do výše 82,60 Kč za jednu směnu. V souladu s bodem 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP jde o daňově účinný výdaj, jedná-li se o výdaje na:

  • provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo

  • příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo

  • na peněžitý příspěvek na stravování.

Příspěvek na stravování (nepeněžní i peněžité plnění) lze uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během jeho směny trvá aspoň 3 hodiny.

STRAVENKOVÝ PAUŠÁL A SMĚNA

Dne 29. 4. 2021 zveřejnilo Ministerstvo financí ČR formou dotazů a odpovědí zásadní stanovisko k posuzování směny v závislosti na poskytnutí stravenkového paušálu jakožto příjmu od daně osvobozeného.

V případě kratší směny, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování také osvobozen. Nelze tak vyloučit situaci, kdy přítomnost zaměstnance během stanovené směny v délce 8 hodin bude trvat pouze 2 hodiny, 6 hodin bude nepřítomen z důvodu lékařského ošetření či vyšetření. V daném případě nebude peněžitý příspěvek na stravování na straně zaměstnavatele daňově účinným výdajem, ale u zaměstnance bude do stanoveného limitu (v r. 2022 až do výše 82,60 Kč) příjmem od daně osvobozeným.

Příklad č. 1

Zaměstnanec má plánovanou směnu v délce 12 hodin bez přestávek na oddech, s přestávkou na oddech v rozsahu 30 minut 12,5 hodiny. Po odpracování 30 minut půjde k lékaři a bude uznán dočasně práceneschopným. Stravenkový paušál bude i v takovém případě do limitu 82,60 Kč osvobozen. Dočasná pracovní neschopnost bude plynou od tohoto dne s tím, že za první den obdrží mzdu za ½ hodiny, za 11,5 hodiny obdrží náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. U zaměstnavatele se bude jednat o daňově neúčinný výdaj, protože účast zaměstnance ve směně netrvala alespoň 3 hodiny.

Příklad č. 2

Zaměstnanec má plánovanou směnu v délce 5 hodin. Odpracuje 2,5 hodiny a další 2,5 hodiny (půl směny) bude po dohodě se zaměstnavatelem čerpat dovolenou. Stravenkový paušál bude do limitu 82,60 Kč osvobozen od zdanění, nebude však daňově účinným výdajem.

Příklad č. 3

S ohledem na dovolenou v hodinách může nastat i situace, kdy zůstatek nevyčerpané dovolené bude činit 7,75 hodin, zatímco délka plánované směny bude 8 hodin. Zaměstnanec bude čerpat dovolenou v rozsahu 7,75 hodin, obdrží náhradu mzdy za dovolenou. Za čtvrt hodiny, kterou odpracuje, zúčtuje zaměstnavatel mzdu. Stravenkový paušál bude do limitu 82,60 Kč osvobozen. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově neuznatelný výdaj.

Příklad č. 4

Zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál ve výši 86 Kč za plánovanou směnu. U zaměstnance je částka do výše 82,60 Kč osvobozeným příjmem, pokud odpracoval jakoukoliv část ze své plánované směny.

  1. Plánovaná a odpracovaná směna je v rozsahu 2,5 hodiny. Stravenkový paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 82,60 Kč, zdanitelným příjmem je rozdíl 86 – 82,60 = 3,40 Kč. Na straně zaměstnavatele není částka 82,60 Kč daňově účinným výdajem, neboť účast ve směně není alespoň 3 hodiny. Zdanitelný příjem ve výši 3,40 Kč je daňově účinným výdajem.
  2. Plánovaná směna je v délce 6 hodin, z níž odpracoval jen 3 hodiny. Stravenkový paušál je na straně zaměstnance osvobozen do výše 82,60 Kč, zdanitelným příjmem je rozdíl 86 – 82,60 = 3,40 Kč. Na straně zaměstnavatele je celá částka 86 Kč daňově účinným výdajem, protože účast zaměstnance ve směně je alespoň 3 hodiny.

PRACOVNÍ CESTA A PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ

Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě dle zákoníku práce (viz bod 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP čtvrtá věta).

Příklad č. 5

Zaměstnavatel poskytuje peněžitý příspěvek v maximální výši. Zaměstnanec má pracovní dobu stanovenou od 7 do 16 hodin včetně přestávky na oddech v rozsahu 60 minut. Je vyslán na pracovní cestu po odpracování 5 hodin, tedy ve 12 hodin. Do konce směny zbývají jen 4 hodiny. Pracovní cesta končí tento den ve 24 hodiny. Nárok na stravné při pracovní cestě mu vzniká až po ukončení směny. Zaměstnanci vzniká nárok na stravenkový paušál a současně mu vznikne nárok na stravné při pracovní cestě.

Druhý zaměstnanec, který má stejnou pracovní dobu, bude vyslán na pracovní cestu již v 9 hodin. Do konce směny zbývá 7 hodin a v rámci této směny mu vznikne nárok na stravné při pracovní cestě (zákonný nárok). Nevznikne mu nárok na stravenkový paušál.

PLÁNOVANÁ SMĚNA A SMĚNA MIMOŘÁDNÁ

Podle § 78 odst. 1) písm. c) ZP se směnou rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Délka směny bez přestávek na oddych nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Harmonogram směn tvoří jen plánované směny, nikoliv směny mimořádné, neboť ty jsou vždy prací přesčas. Pokud v souvislosti s mimořádnou směnou zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje, je zaměstnavatel povinen poskytnou náhradu všech cestovních výdajů (viz písm. c) § 152 ZP) a nelze tento právní nárok nahrazovat stravenkovým paušálem.

Příklad č. 6

Zaměstnanec pracuje ve třísměnném provozu od pondělí do pátku s délkou směny 7,5 hodiny. Zaměstnavatel nařídí na neděli mimořádnou směnu z důvodu mimořádných okolností. Vzhledem k tomu, že limit práce přesčas v rámci kalendářního roku (do 150 hodin) není překročen, je zaměstnanec povinen do práce přijít. Zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje a zaměstnavatel je povinen uhradit veškeré cestovní výdaje, tj. cestu do práce, cestu z práce a stravné při pracovní cestě. Tyto zákonné nároky zaměstnance nelze nahrazovat stravenkovým paušálem.

Příklad č. 7

Zaměstnanec pracuje ve 3směnném provozu jako skladník od pondělí do pátku s délkou směny 7,5 hodiny. Zaměstnavatel nařídí práci přesčas v rozsahu 3 hodin po ukončení úterní směny. Ačkoliv přesčasová práce je mimořádnou směnou, zaměstnanci nevzniknou mimořádné cestovní výdaje a zaměstnavatel nemůže poskytnout náhradu cestovních výdajů. Dodejme, že nemůže poskytnout v rámci této mimořádné směny ani stravenkový paušál. Ten se váže jen k plánované směně.

STRAVENKOVÝ PAUŠÁL A DOHODY O PRACÍCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhovat pracovní dobu a dobu odpočinku. Má-li však být stravenkový paušál od daně osvobozen, musí zaměstnavatel pro tyto účely stanovit pevný (nikoliv fiktivní) harmonogram směn. Pokud zaměstnanec odpracuje jakoukoliv blíže neurčenou část ze své plánované směny, byť jen 1/2 hodiny, bude stravenkový paušál příjmem osvobozeným. Ovšem pro posuzování daňově účinných výdajů je nutná účast zaměstnance ve směně alespoň 3 hodiny. Pokud plánovaná směna bude kratší než 3 hodiny, nebude se jednat o daňově účinný výdaj. V případě, kdy bude plánovaná směna v délce 4 hodin, z nichž zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny, bude stravenkový paušál daňově účinným výdajem.

PRÁCE PŘESČAS A NÁHRADNÍ VOLNO, PRÁCE VE SVÁTEK A NÁHRADNÍ VOLNO

Příklad č. 8

Zaměstnanec vykoná práci přesčas a po dohodě se zaměstnavatelem bude čerpat náhradní volno za práci přesčas. Lze v době čerpání náhradního volna za práci přesčas poskytnout stravenkový paušál?

Náhradní volno je čerpáno v souvislosti s prací přesčas, která byla vykonávána v rámci mimořádné směny. S ohledem na tuto skutečnost nelze poskytnout stravenkový paušál. Pokud by byl poskytnut, jednalo by se o zdanitelný příjem. Na straně zaměstnavatele by šlo o daňově účinný výdaj (vazba na zdanitelný příjem).

Příklad č. 9

Zaměstnanec pracující v nepřetržitém provozu má plánovanou směnu na den státního svátku v rozsahu 11 hodin. Pokud zaměstnavatel poskytuje stravenkový paušál a zaměstnanec odpracuje alespoň část ze své plánované směny, půjde o příjem od daně osvobozený. Na straně zaměstnavatele bude stravenkový paušál daňově účinným výdajem, pokud bude zaměstnanec účasten ve směně alespoň 3 hodiny.

V souladu s právní úpravou je však zaměstnavatel povinen za práci ve svátek poskytnout náhradní volno v rozsahu práce vykonané v den svátku, pokud se smluvní strany nedohodnou na poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna.

V případě, že zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za výkon práce ve svátek, nelze v den čerpání náhradního volna poskytnout stravenkový paušál, protože v době náhradního volna zaměstnanec nepracuje. Pokud by přesto zaměstnavatel stravenkový paušál poskytl, jednalo by se o příjem podléhající zdanění a na straně zaměstnavatele by se jednalo o daňově účinný výdaj.

Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj na další jedno jídlo za

Nahrávám...
Nahrávám...