Předchozí část článku
     Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše pohledávky s
			 příslušenstvím (jímž jsou úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a
			 náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu). Výjimka je dále uvedena v
			 bodu 13. Rozsah možných srážek ze mzdy a tím i pravidla pro jejich výpočet,
			 stanovená v OSŘ, se vztahují na veškeré srážky ze mzdy, které zaměstnavatel
			 provádí, tj. nejen na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
     Postupuje se přitom takto:
1. Srážky ze mzdy (s výjimkou srážek z důvodů uvedených v
			 další závorce) se provádějí z čisté mzdy (hrubá mzda po odečtení zálohy
			 na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální
			 zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na
			 všeobecné zdravotní pojištění, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro
			 povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje). Ke zjištění čisté mzdy je
			 nutné ve vazbě na novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen
			 ZDP), provedené zákony č. 669/2004 Sb. a 545/2005 Sb., brát v úvahu
			 měsíční slevu na daňové záloze na poplatníkem vyživované děti. Tato
			 záloha může být v důsledku slevy i nulová. Sleva je jednou z podmínek pro
			 zjištění výše sražené zálohy. Naopak k daňovému bonusu (který je formou
			 daňového zvýhodnění poplatníků vyživujících děti) přihlížet nelze -
			 bonus je zvláštním příjmem poplatníka daně od státu a výši daňové zálohy a tím
			 ani čisté mzdy již neovlivňuje. Slevou na dani, která se odečítá od
			 měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, jsou též částky na
			 poplatníka, na invalidního důchodce, na držitele průkazu ZTP/P a na studenta.
			 Zaměstnanec může mít kromě toho přiznáno i snížení základu daně (o příspěvky na
			 penzijní připojištění, soukromé životní pojištění, členské příspěvky odborům),
			 což se však do měsíčních daňových záloh nepromítá a neovlivňuje tak výši čisté
			 mzdy.
Dále se srážky provádějí i z jiných příjmů, s nimiž se nakládá
			 jako se mzdou. Těmito příjmy jsou též takové, které povinnému nahrazují
			 odměnu za práci.
2. Do čisté mzdy se započítají čisté mzdy a čisté odměny za
			 tzv. vedlejší činnost (§ 277 odst. 2 OSŘ),
			 kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru
			 (tj. z dalších souběžných pracovních poměrů a z dohod o pracovní činnosti).
			 Koná-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele práci jak v pracovním poměru nebo na
			 základě dohody o pracovní činnosti, tak i podle dohody o provedení práce (z
			 odměny z ní se srážky neprovádějí), je nutné odečíst od zálohy na daň její
			 navýšení z titulu dohody o provedení práce.
Nezapočítávají se ovšem částky poskytované zaměstnanci na
			 náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem (nejsou ani mzdou a ani ji
			 nenahrazují), zejména cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí,
			 zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a obdobná plnění.
3. Vypočte se základní nezabavitelná částka, která
			 nesmí být povinnému sražena, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb.,
			 o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční
			 mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda
			 postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách, dále
			 též zkratka NVNČ). Tento předpis je v účinnosti od 1. 1. 2007 a bylo jím
			 nahrazeno předchozí nařízení vlády stejného názvu č. 63/1998 Sb.
     Podobně jako do roku 2006, NVNČ nyní stanoví
- dvě složky základní nezabavitelné částky, a to: - na osobu povinného - nařízení pro ni používá
						legislativní zkratku nezabavitelná částka, 
- na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,
						přičemž základní nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu. Dříve bylo
						z dikce nařízení vlády č. 63/1998 Sb. dovozováno, že každá z těchto složek je
						sama o sobě základní nezabavitelnou částkou, což již není možné - to má význam
						pro zaokrouhlování, jak je uvedeno dále. 
 
- částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez
				  omezení. 
     Částky Aa) a B) jsou odvozeny ze součtu životního
			 minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb.), které pro rok 2007 činí 3
			 126 Kč, a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, stanovených pro
			 obec velikosti od 50 000 do 99 999 obyvatel bez ohledu na to, v jaké obci
			 skutečně povinný žije (§ 26 odst. 1 písm.
			 a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
			 zákona č. 112/2006 Sb.) Tato částka pro rok 2007 činí 2 659 Kč. Základna pro
			 výpočet částek Aa) a B) tak činí pro tento rok 3 126 + 2 659 = 5 785 Kč.
			 To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné
			 rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží .
     Na rozdíl od toho částka Ab) je odvozována z částky
			 Aa), tj. z tzv. nezabavitelné částky.
     Přitom - shodně jako do roku 2006 - platí, že:
- na manžela povinného se částka uvedená sub Ab)
				  započítává, i když má samostatný příjem, 
- na dítě, jež manželé společně vyživují, se částka uvedená
				  sub Ab) započítává každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy
				  obou manželů, 
- částka uvedená sub Ab) se nezapočítává na žádného z těch,
				  v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného,
				  jestliže výkon rozhodnutí (exekuce) dosud trvá (netýká se dohod o srážkách ze
				  mzdy). 
     Částku sub Ab) je nutné ale počítat i na jiné osoby,
			 jimž musí zaměstnanec - povinný poskytovat výživné podle zákona o rodině. Může
			 to být zejména bývalá manželka (manžel), rodiče či prarodiče nebo vnuci.
     Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. požaduje, aby se
			 základní nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Na
			 rozdíl od dřívějšího stavu tak nemohou být zvlášť zaokrouhlovány
			 jednotlivé složky této částky (Aa a Ab), které bylo možné považovat za
			 samostatné základní nezabavitelné částky, ale až jejich součet u každého
			 zaměstnance (zaokrouhlení jednotlivých složek se provádí jen aritmeticky na
			 haléře). Částku B) není nutné zaokrouhlovat, neboť je dána v celých
			 korunách.
| Nezabavitelné částky
						nyní činí (po zaokrouhlení na haléře): | 
| Aa) 2/3 výše uvedené výpočtové základny, tj. z 5
						785 | 3 856,67 Kč (dříve 2 741
						Kč)
 | 
| Ab) 1/4 částky Aa) | 964,17 Kč (dříve 1 105
						Kč)
 | 
| B) 100 % výpočtové základny | 5 785,00 Kč (dříve 6 630
						Kč)
 | 
| z toho vypočtená maximální výše |  | 
| 1/3 zbytku čisté mzdy | 1 928 Kč (dříve 2 210
						Kč)
 | 
| (částka 5 785 Kč není dělitelná třemi, proto se zaokrouhlí směrem dolů analogicky podle
						§ 279 odst. 1 OSŘ).
 |  | 
Novým nařízením vlády tak došlo ke zvýšení základní nezabavitelné
			 částky na osobu povinného, což lépe odpovídá nově stanovenému životnímu minimu,
			 avšak ostatní částky se snížily. Mzda je plně zabavitelná již od nižší
			 hranice, čímž je zajištěna lepší vymahatelnost pohledávek.
Příklad č. 1
Výpočet základní nezabavitelné částky
Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2007 základní
				nezabavitelnou částku 3 856,67 Kč + 2 892,51 Kč (3 x 964,17 Kč) = 6 749,18 Kč,
				tj. po zaokrouhlení 6 750 Kč (dříve 6 056 Kč).
Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9
				osob), má tuto částku 3 856,67 Kč + 8 677,53 Kč (9 x 964,17 Kč) = 12 534,20 Kč,
				tj. po zaokrouhlení 12 535 Kč (dosud 12 686 Kč).
Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít základní
				nezabavitelnou částku 3 856,67 Kč, tj. po zaokrouhlení 3 857 Kč (dosud 2 741
				Kč).
     Pro výpočet základní nezabavitelné částky jednotlivému
			 zaměstnanci se použijí položky A tabulky. Zaokrouhlení se provede na celé
			 koruny nahoru až ze součtu všech položek základní nezabavitelné částky.
     Jestliže se budou v budoucnu zvyšovat částky životního
			 minima nebo normativních nákladů na bydlení, budou nově vypočtené nezabavitelné
			 částky a hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy uplatněny poprvé až za
			 výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují.
			 Dojde-li tak ke zvýšení těchto částek od 1. ledna 2008, uplatní se nové
			 nezabavitelné částky až pro zúčtování mzdy za leden 2008. Tato možnost ovšem
			 nebyla přiznána k 1. 1. 2007, protože částky životního minima a normativních
			 nákladů na bydlení jsou stanoveny nově, jsou v účinnosti již od tohoto data a
			 nejde tak o jejich pouhé zvýšení (bylo je proto třeba uplatnit již při
			 zúčtování mzdy za prosinec 2006, které bylo provedeno v lednu 2007, tedy za
			 účinnosti nové právní úpravy).
4. Základní částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný
			 zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a
			 vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (méně než 3 Kč), která zůstane po
			 zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení
			 se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté
			 mzdy srazí bez omezení (v roce 2007 částku 5 785 Kč).
5. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na
			 třetiny (§ 279 OSŘ). Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy
			 částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny
			 jen tato částka (tč. mohou třetiny činit nejvýše 1 928 Kč). Přitom platí,
			 že:
- třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných
				  osob, 
- třetina slouží jen k vydobytí přednostních
				  pohledávek a pokud takových není, vyplatí se povinnému, 
- třetina se vždy vyplatí povinnému. 
     Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou
			 (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:
- základní nezabavitelná částka, 
- případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté
				  mzdy, 
- třetí třetina zbytku čisté mzdy (tč. nejvýše 1 928 Kč), 
- není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka,
				  též druhá třetina zbytku čisté mzdy. 
6. Bez omezení se plně srazí zbytek čisté mzdy, přesahující
			 částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (t.j. částku 5
			 785 Kč). Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Na základě
			 novely OSŘ je nutné - jsou-li vůči povinnému uplatněny přednostní
			 pohledávky - nejprve připočíst k druhé třetině takovou část z plně
			 zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní
			 pohledávky (a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení). Teprve zbytek této
			 části zbytku čisté mzdy musí být připočten k první třetině. Není-li vůči
			 povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, je celá plně zabavitelná část
			 zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině. Předtím zákon tento postup
			 výslovně nestanovil, nicméně autor jeho nezbytnost zastával i tehdy.
7. Přednostními pohledávkami jsou (§ 279 odst. 2 OSŘ):
- pohledávky výživného, 
- pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na
				  zdraví, 
- pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými
				  činy, 
- pohledávky daní a poplatků, 
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění,
				  důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, 
- pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
				  státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní
				  pojištění, 
- pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na
				  náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, 
- podle novely OSŘ (čl. LII zák. č. 264/2006 Sb.) pohledávky
				  náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci
				  a 
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory
				  (v obou případech již pro srážky ze mzdy za leden 2007). 
     Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy
			 (na přednostní pohledávky), uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí
			 pohledávky výživného (mají zvláštní postavení) a teprve pak podle svého
			 pořadí ostatní přednostní pohledávky (§ 280 odst.
			 2 OSŘ). Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek
			 výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (to má absolutní
			 přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné).
			 Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez
			 ohledu na pořadí. Nebylo-li by však z druhé třetiny kryto ani běžné výživné
			 všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně
			 podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
     Přednost pohledávky pro možnost využít druhou třetinu
			 zbytku čisté mzdy je tak dána povahou pohledávky, ne tím, zda jde o exekuci
			 či nikoliv. Uvedené pohledávky jsou proto přednostními jak v případě, že
			 srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí, tak i jestliže byly
			 dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy. Na druhé straně přednost pohledávky
			 není dána tím, že jsou srážky ze mzdy nařízeny exekučním rozhodnutím. Například
			 výživné zajištěné dohodou o srážkách ze mzdy je přednostní pohledávkou, na
			 rozdíl od splátek soukromé půjčky, i když je k jejich vymožení nařízena
			 exekuce. Přednostní pohledávky, resp. jejich části, které nemohly být
			 uspokojeny ze druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí
			 svou přednostní povahu.
8. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i
			 ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na
			 které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat, až jim v
			 následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka,
			 nebo až bude možné srazit i na ně díky vyššímu příjmu povinného.
9. O pořadí pohledávek již bylo v tomto výkladu pojednáno.
			 Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den (příslušná exekuční
			 rozhodnutí či jiné listiny, např. dohody o srážkách ze mzdy, jsou doručeny
			 plátci mzdy v tentýž den apod.), mají tyto pohledávky stejné pořadí
			 (analogicky se tak uplatní i pro neexekuce ustanovení
			 § 280 odst. 3 OSŘ). Nestačí-li částka na
			 ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto
			 výjimkou a s výjimkou výživného, jak bylo uvedeno v bodě 7, nikdy nedochází při
			 srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka
			 s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.
10. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako
			 zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést již ze zálohy
			 (§ 285 odst. 1 OSŘ). Výplatu srážek
			 oprávněnému provede však až po uplynutí příslušného měsíce.
11. Získala-li pohledávka pořadí (např. doručením nařízení
			 výkonu rozhodnutí) až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému
			 vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby
			 měl povinný za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena
			 nebyla.
     Od 1. 1. 2007 již neplatí, že vyplácí-li se záloha
			 za období delší než jeden měsíc (např. na část mzdy typu podílů na
			 hospodářských výsledcích za rok či pololetí apod.), vypočte se, kolik připadá z
			 poskytnuté zálohy na jednotlivé měsíce, a z takto vypočtené měsíční odměny jsou
			 povinnému prováděny srážky (§ 285 odst. 3 OSŘ byl zrušen). Celková odměna
			 povinného za uplynulý rok se měla rozvrhovat rovnoměrně na jednotlivé měsíce a
			 z měsíční odměny se pak vypočítávaly s konečnou platností srážky.
12. Obdobně to platilo, pokud docházelo k výplatě mzdy (její
			 složky) za několik měsíců najednou. Od 1. 1. 2007 je tento postup omezen na
			 případy, pokud dochází k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou
			 (§ 286 OSŘ). V takovém případě je třeba
			 vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. V tomto případě nejde o zálohové
			 vyplácení mzdy. Pravidlo se např. použije na doplatky mzdy a jiných příjmů za
			 několik měsíců (může se jednat o náhradu mzdy z titulu neplatně rozvázaného
			 pracovního poměru zaměstnavatelem, jestliže zaměstnanec v soudním sporu uspěl
			 apod.).
13. Provádět srážky ze mzdy ve…