Povinnosti zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění jsou zakotveny v
příslušných ustanoveních základních právních norem, kterými jsou zejména zákon
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů (dále jen „ZoVZP“), a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZoPVZP“), oba ve znění pozdějších
předpisů. Mezi nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele patří řádné placení
pojistného a plnění oznamovací povinnosti. Je třeba mít na zřeteli, že při
plnění těchto povinností je partnerem zdravotní pojišťovny zásadně
zaměstnavatel, zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže, například v
případě doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, placení
pojistného z neplaceného volna apod. V následujícím textu se zaměřením na
nejpodstatnější povinnosti a současně i na nejčastěji se objevující chyby a
nedostatky u zaměstnavatelů.
POVINNOST: - platit pojistné za své zaměstnance ve výši 13,5 % z
vyměřovacího základu (zpravidla hrubý příjem zaměstnance) a ve stanoveném
termínu, - dodržet při odvodu pojistného minimální (a do roku
2012 i maximální) vyměřovací základ, mimo výjimek, na které se minimum
nevztahuje dle
§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
kdy se například jedná o osoby, za které platí pojistné stát. |
CHYBY:
a) Nesprávně vypočtené pojistné:
K této skutečnosti dochází nejčastěji z důvodu
nezahrnutí některého plnění do vyměřovacího základu zaměstnance. Do
vyměřovacího základu zaměstnance patří například částka ve výši 1 % vstupní
ceny motorového vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí
vozidla, poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně toto vozidlo k
používání pro služební i soukromé účely.
b) Placení pojistného
opožděně, tj. po dni splatnosti, kterým je u zaměstnavatele za
příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. den následujícího kalendářního měsíce
(připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny),
v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
případně neplacení pojistného vůbec,
pod špatným variabilním symbolem (hromadný plátce -
zaměstnavatel správně poukazuje platby pod variabilním symbolem IČ, případně
pod číslem přiděleným zdravotní pojišťovnou),
na špatný účet.
Kterákoliv z výše uvedených chyb způsobuje komplikaci
jak zaměstnavateli (tomu především), tak zdravotní pojišťovně. Není-li pojistné
řádně placeno, dochází u zaměstnavatele ke vzniku dlužného pojistného a
současně běží penále, při chybném placení eviduje zdravotní pojišťovna
nesprávně poukázané (neidentifikované) platby. V rámci kontroly placení
pojistného u zaměstnavatele se tento rozpor zjistí a následně musí být na
základě žádosti zaměstnavatele takové platby dohledány a správně přiřazeny.
Proto by mělo být řádné placení pojistného prioritní starostí každého
zaměstnavatele.
c) Nedodržení minimálního vyměřovacího základu:
Zaměstnavatel si neuvědomí, že minimum, resp. jeho
poměrná část, musí být (mimo výjimek - viz výše) dodrženo například i v případě
pracovního poměru sjednaného na zkrácený pracovní úvazek.
POVINNOST: Zabezpečit odvod pojistného v případě, kdy je
zaměstnaná osoba ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance ve smyslu
ustanovení
§ 5 písm. a) ZoVZP. Zaměstnancem se ve
zdravotním pojištění stává osoba na základě zúčtovaného plnění, které má povahu
příjmu ze závislé činnosti zdaňovaného podle ustanovení
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), případně dosažením požadované výše příjmu
u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. |
CHYBY:
Placení pojistného:
z příjmů dani nepodléhajících nebo od daně osvobozených ve
smyslu ustanovení
§ 3 odst. 4,
§ 4,
§ 4a, § 6
odst. 7 a
§ 6 odst. 9 ZDP,
z dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000
Kč,
v případě příjmu na dohodu o pracovní činnosti
nedosahujícího 2 500 Kč,
z příjmů taxativně vyjmenovaných v
§ 3 odst. 2 ZoPVZP jako výjimek,
které do vyměřovacího základu zaměstnance nepatří, třebaže se zdaňují.
Poznámka:
Příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a u dohody
o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely
vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele,
nebo u více zaměstnavatelů. Aby zaměstnavatelé postupovali podle zákona, musí
vždy věnovat pozornost příjmům zúčtovaným po skončení dohody bez ohledu na to,
zda tato v některém z měsíců založila nebo nezaložila účast na zdravotním
pojištění.
POVINNOST: Odvést pojistné na zdravotní pojištění v případě
poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci [mimo zákonných výjimek uvedených v
ustanovení
§ 3 odst. 5 písm. a) - c) ZoPVZP] a
při vykázané neomluvené absenci. |
CHYBY:
odvod pojistného i tehdy, pokud neplacené volno netrvá alespoň
jeden celý kalendářní den nebo pokud je zaměstnanec ve „státní“ kategorii jen
po část kalendářního měsíce,
rozvázání pracovního poměru za situace, kdy je zaměstnanec
uvolněn pro výkon veřejné funkce,
zaměstnavatelé zapomínají, že z důvodu neomluvené absence se
pojistné platí vždy (v tomto případě žádná výjimka neexistuje).
