Slevy na pojistném na sociální zabezpečení

     Dnem 1. srpna 2009 nabývá účinnosti zákon č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je realizováno jedno z opatření Národního protikrizového plánu, který vláda přijala v reakci na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku.

     Nová právní úprava zavádí:

1. slevy na pojistném,

2. mimořádnou slevu na pojistném,

3. dílčí změnu v placení penále,

4. zpřesnění základu daně u příjmů ze závislé činnosti.

Sleva na pojistném je slevou zaměstnavatelů z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. Je zavedena na přechodnou dobu k překlenutí hospodářské krize. Zaměstnavatel má při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém uvedený zákon nabývá účinnosti, tj. za měsíc srpen 2009, a následující měsíce, naposledy za prosinec 2010. V uvedeném období bude zaměstnavatel uplatňovat nárok na slevu na pojistném, a to za jednotlivé kalendářní měsíce.

 NahoruPodmínky nároku na slevu na pojistném

     Sleva na pojistném zaměstnavateli náleží za každého jednotlivého zaměstnance, u něhož jsou v kalendářním měsíci, za který je sleva na pojistném uplatňována, současně splněny následující podmínky:

1. zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění a není zaměstnáním malého rozsahu,

2. jedná se o zaměstnání, které od svého vzniku mělo trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce,

3. zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc a v jeho průběhu nedošlo k vyrozumění zaměstnance nebo zaměstnavatele o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebyla v něm doručena výpověď z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ani v něm nebyla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti,

4. vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Tento 1,15násobek se zaokrouhluje na celou stokorunu nahoru a pro rok 2009 činí 27 100 Kč.

Podmínka první - zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění a není zaměstnáním malého rozsahu

     Okruh zaměstnanců, jejichž zaměstnání jim za stanovených podmínek zakládá účast na nemocenském pojištění, je vymezen v § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, soudce a další zde uvedené skupiny zaměstnanců. Zákon o nemocenském pojištění v ustanovení § 6 upravuje podmínky, za nichž jsou uvedení zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, a v ustanovení § 7 definuje zaměstnání malého rozsahu.

     Sleva na pojistném se nevztahuje na zaměstnávání zaměstnanců, jejichž zaměstnání:

• je zaměstnáním malého rozsahu, kdy po dobu takového zaměstnání jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhli příjmu aspoň 2 000 Kč (jde o částku platnou pro rok 2009),

• jim zakládá účast jen na důchodovém pojištění (tj. na společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro tyto obchodní společnosti práci, za kterou jsou těmito společnostmi odměňováni, a na členy družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo).

     Jestliže u zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, dojde ke zvýšení sjednané měsíční částky příjmu, popřípadě k jejímu dodatečnému sjednání, a to na částku aspoň ve výši rozhodného příjmu 2 000 Kč, stává se toto zaměstnání zaměstnáním, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ode dne, v němž k této změně došlo. Pro účely slevy na pojistném v takovém případě náleží zaměstnavateli sleva na pojistném za takového zaměstnance při splnění všech stanovených podmínek od kalendářního měsíce, v němž se již po celý kalendářní měsíc jedná o zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění.

Sleva na pojistném náleží zaměstnavateli ze zaměstnání této zaměstnankyně od měsíce září 2009, kdy již po celý kalendářní měsíc je její zaměstnání zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.

     Výše uvedené platí i naopak. V situaci, kdy u zaměstnance, jehož zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění, dojde ke snížení sjednané měsíční částky započitatelného příjmu pod částku rozhodného příjmu 2 000 Kč, zaniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění ode dne, v němž k takové změně došlo, a dále trvající zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. Ze zaměstnání malého rozsahu sleva na pojistném zaměstnavateli nenáleží.

Podmínka druhá - zaměstnání od svého vzniku mělo trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce

     Sleva na pojistném se nevztahuje na krátkodobé zaměstnání, i když se jedná o zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro účely slevy na pojistném se za krátkodobé zaměstnání považuje zaměstnání, které zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem na dobu, která nemá trvat déle než 3 celé kalendářní měsíce.

     Jak z uvedených příkladů vyplývá, pro nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném je v prvé řadě rozhodující, na jak dlouhou dobu sjedná s občanem zaměstnání, a následně, zda toto zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění.

     Jestliže zaměstnání, které bylo původně sjednáno na dobu, která nemá trvat déle než 3 kalendářní měsíce, bylo prodlouženo na dobu delší 3 kalendářních měsíců (např. dodatkem k pracovní smlouvě) vzniká zaměstnavateli při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k takové skutečnosti došlo.

Podmínka třetí - zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc a v jeho průběhu nedošlo k vyrozumění zaměstnance nebo zaměstnavatele o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebyla v něm doručena výpověď z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ani v něm nebyla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti

     Pro nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném za příslušný kalendářní měsíc musí zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, trvat po celý kalendářní měsíc.

     I když zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc, sleva na pojistném zaměstnavateli za zaměstnance nenáleží od kalendářního měsíce:

• v němž byl zaměstnanec nebo zaměstnavatel vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nebo

• v němž byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo z dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, nebo

• v němž byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody a pracovní činnosti.

     Zaměstnavateli tak zaniká nárok na slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k některé z uvedených skutečností dojde, nikoli až měsícem, kdy dojde ke skončení zaměstnání, které zaměstnanci zakládá účast na nemocenském pojištění.

     V praxi dochází též k situacím, kdy je odvolána výpověď z pracovního poměru nebo je zrušena dohoda o rozvázání pracovního poměru, což může přicházet v úvahu i u dohod o pracovní činnosti. V takových případech vzniká při splnění stanovených podmínek nárok na slevu na pojistném od kalendářního měsíce, v němž k takové skutečnosti došlo.

     Pro případy, kdy podle pravomocného rozhodnutí soudu došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru, platí pro účely slevy na pojistném, že vzniká zaměstnavateli nárok na tuto slevu od kalendářního měsíce, v němž rozsudek soudu nabyl právní moci, samozřejmě za předpokladu splnění všech stanovených podmínek.

Podmínka čtvrtá - vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč (pro rok 2009)

     Obecně jsou tímto zákonem podporováni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance, jejichž měsíční příjem ze zaměstnání, které jim zakládá účast na nemocenském pojištění, je nižší než 1,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Proto zaměstnavateli nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce, v nichž vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné se bude rovnat 1,15násobku průměrné mzdy nebo bude vyšší. Jestliže však bude vyměřovací základ nižší, sleva na pojistném náleží.

     Pro nárok na slevu na pojistném je nerozhodné, z jakého důvodu je vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, nižší než 1,15násobek průměrné mzdy. Je-li však vyměřovací základ zaměstnance „nulový“, neboť zaměstnavatel v daném měsíci zaměstnanci žádný započitatelný příjem nezúčtoval, nevzniká zaměstnavateli za takový kalendářní měsíc nárok na slevu na pojistném. Důvodem je, že zaměstnavatel z „nulového“ vyměřovacího základu zaměstnance pojistné za sebe neplatí.

V měsíci září 2009 této zaměstnankyni na rodičovské dovolené však zaměstnavatel zúčtuje započitatelný příjem 3 000 Kč (vyměřovací základ činí 3 000 Kč), z něhož se pojistné platí. Za měsíc září 2009 má zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném z trvajícího zaměstnání této zaměstnankyně, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro účely slevy na pojistném je nerozhodné, že podle § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění se přerušuje nemocenské pojištění po dobu, po kterou zaměstnankyně nevykonává práci z důvodu rodičovské dovolené.

     Jak z příkladu plyne, k přerušení nemocenského pojištění se pro účely slevy na pojistném nepřihlíží.

     Zaměstnavateli nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance, kterému podle § 15a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti již nesráží pojistné z důvodu, že u něj v kalendářním roce zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného, tj. částky čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy, která pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč. V takovém případě zaměstnavatel nejen nesráží pojistné zaměstnanci z částky, která přesahuje jeho maximální vyměřovací základ, ale neplatí z ní ani pojistné sám za sebe. Zaměstnavateli tedy nenáleží sleva na pojistném za zaměstnance, z jehož vyměřovacího základu on sám za sebe pojistné neplatí.

Vyměřovací základ tohoto zaměstnance za měsíc listopad 2009 činí:

1. 110 000 Kč - nárok na slevu na pojistném zaměstnavatel nemá. Vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než 27 100 Kč. Z částky 30 640 Kč (tj. zbývající částka do maximálního vyměřovacího základu) zaměstnavatel zaměstnanci sráží pojistné a z této částky platí též pojistné sám za sebe.

2. 10 000 Kč - nárok na slevu na pojistném zaměstnavatel má. Vyměřovací základ zaměstnance je nižší než 27 100 Kč. Z vyměřovacího základu 10 000 Kč zaměstnavatel zaměstnanci sráží pojistné a platí z něj pojistné sám za sebe. Zaměstnanec s vyměřovacím základem 10 000 Kč nedosáhl v listopadu 2009 maximálního vyměřovacího základu.

 NahoruSouběh několika zaměstnání u téhož zaměstnavatele

     Vykonává-li fyzická osoba pro téhož zaměstnavatele souběžně několik zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském…