Přerušení dovolené na zotavenou v důsledku
			 ošetřování
Dotaz č. 1
Naše vdaná zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila na
			 čtyřtýdenní dovolenou ode dne 4. června do 1. července 2007. Její pětiletý syn
			 v době její dovolené onemocněl. Lékař na předepsaném tiskopisu potvrdil potřebu
			 ošetřování syna od 11. června 2007 na dobu 14 dnů (tj. do 24. června 2007
			 včetně). Zaměstnankyně syna ošetřovala a uplatnila si nárok na podporu při
			 ošetřování člena rodiny. Můžeme jí podporu při ošetřování nemocného syna
			 proplatit ?
     Podle
			 § 219 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
			 jestliže zaměstnanec během dovolené ošetřuje nemocného člena rodiny,
			 přerušuje se mu čerpání dovolené na dobu, kdy nemocného člena rodiny
			 ošetřuje.
     Jestliže tedy pracovní poměr Vaší zaměstnankyně zakládá
			 účast na nemocenském pojištění, což předpokládám, a zaměstnankyně si
			 předepsaným způsobem (tj. tiskopisem vystaveným a potvrzeným lékařem) uplatnila
			 nárok na podporu při ošetřování člena rodiny a ošetřovala nemocného syna, pak
			 jí podpora při ošetřování člena rodiny náleží. Dávku budete poskytovat po dobu
			 prvních devíti kalendářních dnů trvání potřeby ošetřování, tj. od 11. června do
			 19. června 2007 včetně.
Čerpání dovolené na zotavenou za účelem ošetřování
			 nemocného
Dotaz č. 2
Podle
			 § 219 zákoníku práce může zaměstnavatel
			 zaměstnanci na jeho žádost určit dovolenou na dobu potřeby ošetřování nemocného
			 člena rodiny. Náleží zaměstnanci v takovém případě podpora při ošetřování člena
			 rodiny?
     Pokud zaměstnanec v pracovním poměru požádá o
			 dovolenou, a to právě na dobu potřeby ošetřování nemocného člena rodiny, jedná
			 se o jinou situaci než v dotaze č. 1. Např. zaměstnankyni onemocní osmiletá
			 dcera dne 23. dubna 2007, jde s ní tohoto dne ráno k lékaři, který určí od
			 tohoto dne potřebu ošetřování dítěte na 7 kalendářních dnů, tj. do 29. dubna
			 2007 včetně. Zaměstnankyně požádá zaměstnavatele na tuto dobu o dovolenou a
			 zaměstnavatel podle cit. ustanovení zákoníku práce její žádosti vyhoví. Určí jí
			 dovolenou na dobu od 23. dubna do 29. dubna 2007 (tj. od pondělí do neděle).
			 Zaměstnankyni v takovém případě nenáleží podpora při ošetřování člena rodiny,
			 neboť nepracuje proto, že musí ošetřovat nemocnou dceru, ale proto, že čerpá
			 dovolenou. Za dobu dovolené jí podle zákoníku práce přísluší náhrada mzdy
			 (platu).
 NahoruOšetřování nemocného dítěte u osamělé zaměstnankyně
Dotaz č. 3
Zaměstnankyně je rozvedená a pečuje o sedmiletého syna, který jí
			 byl po rozvodu svěřen do výchovy a výživy. Žije v domácnosti se svojí matkou.
			 Její syn onemocněl a lékař vystavil tiskopis pro uplatnění nároku na podporu
			 při ošetřování člena rodiny, na kterém vyznačil potřebu ošetřování dítěte na
			 dobu 20 kalendářních dnů. Po jak dlouhou dobu má tato naše zaměstnankyně nárok
			 na poskytování podpory při ošetřování dítěte?
     Protože má zaměstnankyně v trvalé péči dítě ve věku do
			 skončení povinné školní docházky a je jinak osamělá, náleží jí podpora při
			 ošetřování nemocného syna po dobu prvních 16 kalendářních dnů trvání
			 potřeby jeho ošetřování, pokud bude v této době splňovat stanovené podmínky
			 (tj. že zůstane ze zaměstnání doma apod.).
     Za zaměstnance jinak osamělého se pro účely podpory při
			 ošetřování člena rodiny považuje podle § 41 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o
			 poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
			 předpisů, zaměstnanec (zaměstnankyně) svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z
			 jiných vážných důvodů osamělý, který nežije s družkou (druhem). Jestliže tedy
			 Vaše zaměstnankyně nežije v domácnosti s druhem, považuje se pro účely délky
			 doby poskytování podpory při ošetřování nemocného syna za zaměstnankyni jinak
			 osamělou a nic na tom nemění skutečnost, že žije v domácnosti se svojí
			 matkou.
 NahoruOšetřování a nezaměstnaný člen rodiny
Dotaz č. 4
Naše zaměstnankyně pracuje v pracovním poměru na zkrácený
			 pracovní úvazek z důvodu péče o svého tříletého syna, na kterého pobírá
			 rodičovský příspěvek. Uplatnila si nárok na podporu při ošetřování svého
			 nemocného syna. Její manžel není zaměstnán, o syna jinak pečuje, ale v době
			 nemoci ho údajně ošetřovat nemůže. Můžeme jí podporu při ošetřování člena
			 rodiny přiznat?
     Jestliže Vaše zaměstnankyně nemůže pracovat, protože
			 musí ošetřovat nemocného syna, pak jí podpora při ošetřování člena rodiny
			 náleží. Skutečnost, že její manžel není zaměstnán a je doma, nároku na tuto
			 dávku nebrání.
 NahoruOšetřování nemocného u bývalého zaměstnance
Dotaz č. 5
Pracovní poměr našeho zaměstnance skončil dnem 30. dubna 2007.
			 Dne 4. května 2007 nám tento bývalý zaměstnanec předložil předepsaný
			 tiskopis, kterým si uplatňuje nárok na podporu při ošetřování nemocného dítěte,
			 kde lékař potvrzuje, že zdravotní stav jeho šestileté dcery vyžaduje ošetřování
			 jinou osobou od 1. května 2007, a to na dobu 10 kalendářních dnů. Má tento náš
			 bývalý zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování dcery z titulu ochranné
			 lhůty?
     Ano, pokud splňuje i všechny ostatní podmínky nároku na
			 tuto dávku, pak mu z titulu ochranné lhůty podpora při ošetřování člena
			 rodiny náleží.
 NahoruPodmínka společné domácnosti s ošetřovaným
Dotaz č. 6
Náš zaměstnanec, který je rozvedený, ošetřoval svého nemocného
			 dvanáctiletého syna. Po rozvodu byl tento syn sice svěřen do výchovy a výživy
			 matce, ale v době jeho nemoci nemohla matka z pracovních důvodů zůstat z práce
			 doma a ošetřovat jej, byla na služební cestě v zahraničí. Má náš zaměstnanec
			 nárok na podporu při ošetřování syna?
     Jak z Vašeho dotazu plyne, nežije Váš zaměstnanec v
			 domácnosti se svým dvanáctiletým synem, a proto mu podpora při ošetřování člena
			 rodiny nenáleží. Splnění podmínky žití s ošetřovaným v domácnosti, stanovená
			 pro nárok na podporu při ošetřování člena rodiny, se nevyžaduje pouze v
			 případě, kdy rodič ošetřuje (pečuje o) dítě, které je mladší 10 let.
     O jinou situaci by se jednalo v případě, kdyby syn
			 Vašeho zaměstnance byl soudem na dobu po rozvodu manželství svěřen do
			 společné nebo do střídavé výchovy obou rodičů. V takovém případě se pro
			 účely nároku na podporu při ošetřování člena rodiny u obou rodičů podmínka
			 žití v domácnosti s ošetřovaným dítětem starším 10 let považuje za splněnou,
			 a to i po dobu kdy dítě je, popř. má být při střídavé výchově u druhého
			 rodiče.
 NahoruNepřetržitá potřeba ošetřování dítěte
Dotaz č. 7
Naší vdané zaměstnankyni onemocněla sedmiletá dcera. Lékař
			 potvrdil potřebu jejího ošetřování na předepsaném tiskopisu od pondělí na dobu
			 5 kalendářních dnů. Pátý den (v pátek) vystavil lékař novou žádost o podporu
			 při ošetřování její dcery, kde vyznačil další nezbytnou potřebu ošetřování z
			 důvodu přidružení další nemoci, a to od soboty na 14 kalendářních dnů. Vzniká
			 naší zaměstnankyni od soboty nový nárok na podporu při ošetřování
			 dcery?
     V tomto případě se jedná o týž případ ošetřování, tj. o
			 jednu nepřetržitou potřebu ošetřování sedmileté dcery Vaší zaměstnankyně. Lékař
			 proto neměl vystavovat nový tiskopis, ale pouze písemně potvrdit prodloužení
			 původně stanovené doby potřeby ošetřování dítěte. Vaše zaměstnankyně má
			 nárok na podporu při ošetřování dcery jen jednou. Doba poskytování této dávky,
			 která činí 9 kalendářních dnů, se počítá od pondělí.
Ošetřování u zaměstnance zaměstnaného na dohodu o pracovní
			 činnosti
Dotaz č. 8
Zaměstnáváme matku dvou dětí, které jsou ve věku do 10 let. Jedno
			 dítě onemocnělo 20. dubna 2007, druhé dítě onemocnělo 24. dubna 2007. Lékař pro
			 každé dítě na předepsaném tiskopisu potvrdil potřebu jeho ošetřování na dobu 14
			 kalendářních dnů. Tato naše zaměstnankyně u nás pracuje v pracovním poměru a
			 zároveň vykonává další zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, ze
			 které je rovněž účastna nemocenského pojištění zaměstnanců. Má nárok na podporu
			 při ošetřování člena rodiny na každé dítě z obou svých zaměstnání?
     Podpora při ošetřování člena rodiny z nemocenského
			 pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti podle §
			 75 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o poskytování dávek nemoc. pojištění občanům
			 ve zvl. případech, ve znění pozdějších předpisů, nenáleží. Z toho důvodu Vaší
			 zaměstnankyni přiznáte tuto dávku jen z nemocenského pojištění, kterého je
			 účastna ze zaměstnání, které pro Vás vykonává na základě pracovního poměru.
			 Nárok na tuto dávku, pokud jsou splněny všechny podmínky, má na každé dítě, ale
			 samozřejmě jí za stejné období nemůže tato dávka náležet dvakrát. Proto jí
			 podporu při ošetřování člena rodiny vyplatíte za dobu od 20. dubna 2007 do 2.
			 května 2007 včetně, neboť 2. květen je posledním dnem (tj. 9 dnem), za který jí
			 tato dávka náleží z titulu ošetřování dítěte, které onemocnělo dne 24. dubna
			 2007. Vycházím z toho, že se jedná o vdanou zaměstnankyni.
Potvrzení o výši vyplacených náhrad za ztrátu na výdělku po
			 skončení pracovní neschopnosti
Dotaz č. 9
Je povinností zaměstnavatele vystavit potvrzení o výši
			 vyplacených náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v
			 případě, že tuto náhradu vyplácí za zaměstnavatele pojišťovna?
     Podle
			 § 37 odst. 2 písm. a) zákona č.
			 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
			 pozdějších předpisů, vede organizace evidenci o náhradách za ztrátu na výdělku
			 po skončení pracovní neschopnosti náležejících za pracovní úraz (nemoc z
			 povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům potvrzení o době a důvodu
			 poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených v jednotlivých
			 kalendářních letech. Při převzetí povinnosti vyplácet náhradu za ztrátu na
			 výdělku pojišťovnou místo organizace však tato pojišťovna nepřebírá za
			 organizaci povinnosti plnit úkoly uložené organizaci při provádění důchodového
			 pojištění.
     To znamená, že povinnosti uložené organizaci v
			 ustanovení
			 § 37 odst. 2 uvedeného zákona musí
			 plnit nadále organizace, i když náhradu za ztrátu na výdělku sama nevyplácí.
			 Orgány sociálního zabezpečení mohou žádat o sdělení rozhodných skutečností
			 pojišťovnu, která náhradu za ztrátu na výdělku vyplácí nebo vyplácela jen v
			 případě, že organizace zanikla a nemá právního nástupce.
 NahoruStejnopis ELDP
Dotaz č. 10
Náš zaměstnanec, kterého jsme přijali v polovině loňského roku,
			 byl překvapen, když jsme ho vyzvali, aby si vyzvedl stejnopis evidenčního listu
			 za rok 2006. Jeho předchozí zaměstnavatel prý stejnopisy nevyhotovoval s
			 odůvodněním, že je odesílá elektronicky. I my posíláme České správě sociálního
			 zabezpečení evidenční listy elektronicky, přesto vyhotovujeme dva jejich
			 stejnopisy. Je náš postup správný?
     Ano, je správný. Zaměstnavatel je povinen podle zákona
			 č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
			 pozdějších předpisů, plnit řadu úkolů nezbytných pro provádění důchodového
			 pojištění svých zaměstnanců. Mezi tyto úkoly patří i vyplňování a předkládání
			 evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen evidenčních listy).
			 Evidenční listy se předkládají České správě sociálního zabezpečení (dále jen
			 ČSSZ) prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu
			 je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd.
     Pokud jsou evidenční listy vedeny způsobem stanoveným v
			 § 123e odst. 2 uvedeného zákona a
			 zasílány v elektronické podobě formou datové zprávy, předkládají se přímo ČSSZ
			 prostřednictvím její elektronické podatelny.
     Bez ohledu na to, jaký způsob předkládání evidenčních
			 listů zaměstnavatel zvolí, tj. v papírové podobě na originálních tiskopisech
			 vydaných ČSSZ Praha, elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy na
			 adresu elektronické podatelny ČSSZ nebo prostřednictvím paměťového média - na
			 CD nebo na disketě, je povinen vyhotovit dva stejnopisy evidenčního
			 listu. Jeden stejnopis je povinen předložit zaměstnanci k podpisu a založit
			 do své evidence a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance
			 nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat zaměstnanci
			 nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního
			 zabezpečení, tj. do 8 dnů ode dne zápisu zákonem stanovených údajů do
			 evidenčního listu nebo ode dne svého zániku anebo ode dne, kdy obdržel výzvu
			 orgánu sociálního zabezpečení na předložení evidenčního listu. Stejnopisy
			 evidenčních listů jsou zaměstnavatelé povinni uschovávat po dobu 3 kalendářních
			 roků po roce, kterého se týkají.
     Za nesplnění výše uvedených povinností může příslušná
			 okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100
			 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za které již byla
			 pokuta dříve uložena, může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
 NahoruRozhodnutí o přiznání starobního důchodu
Dotaz č. 11
Přijímáme zaměstnance, který pobírá starobní důchod. Vyzvali jsme
			 ho, aby nám předložil rozhodnutí o přiznání důchodu, ale odmítl. Jak máme v
			 tomto případě plnit povinnost vést v naší evidenci záznam o tom, že zaměstnanec
			 pobírá starobní důchod, kdo jej vyplácí, druh starobního důchodu a datum vzniku
			 nároku na tento důchod?
     Povinnost, kterou uvádíte ve svém dotazu, ukládá
			 organizaci ustanovení
			 § 37 odst. 1 písm. g) zákona č.
			 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
			 pozdějších předpisů. Zaměstnanec je povinen sdělit organizaci plnící
			 úkoly při provádění jeho důchodového pojištění na její výzvu skutečnosti
			 rozhodné pro provádění tohoto pojištění (§ 51
			 odst. 2 uvedeného zákona), tj. i údaje týkající se starobního
			…