dnes je 19.3.2024

Input:

Společníci a jednatelé s.r.o. z pohledu sociálního pojištění

28.1.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

     Společníci a jednatelé s. r. o. se považují v sociálním pojištění za zaměstnance, pokud vykonávají pro společnost práci mimo pracovněprávní vztah, to znamená, že tuto práci nevykonávají na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Za zaměstnance se považují pouze v případě, že jim z činnosti pro společnost plynou nebo by mohly plynout příjmy, které jsou předmětem daně ze závislé činnosti a nejsou od této daně osvobozené.

     V sociálním pojištění se každý pracovní vztah posuzuje samostatně jak z hlediska účasti na nemocenském pojištění, tak i účasti na důchodovém pojištění a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z této zásady platí výjimka, neboť společník, je-li zároveň jednatelem téže společnosti s ručením omezením, je pojištěn z obou činností pouze jednou.

     Společník s. r. o. není povinen ve společnosti pracovat. Pokud ve společnosti pracuje, může pracovat na základě pracovněprávního vztahu (pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), anebo jako společník. I společník může pro společnost vykonávat práci na základě několika pracovních vztahů, například v pracovním poměru, dohody o pracovní činnosti a zároveň i jen jako společník. Pracuje-li společník s. r. o. ve společnosti pouze v pracovněprávním vztahu, není z hlediska sociálního pojištění považován za společníka. V takovém případě je povinností společnosti jej odměňovat stejně jako ostatní zaměstnance v pracovněprávním vztahu.

Příklad č. 1

Společník s. r. o. pro společnost nepracuje, má příjmy pouze ze zisku společnosti, jeho příjmy podléhají zdanění jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů).

Společník ve společnosti nepracuje, není účasten z důvodu společníka nemocenského pojištění, z podílu na zisku (dividend) z majetkového podílu na s. r. o. se neplatí pojistné na sociální pojištění.

Příklad č. 2

Společník s. r. o. pracuje ve společnosti v pracovním poměru jako výrobní náměstek. Mzda činí 30 000 Kč měsíčně.

Společník je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru podle § 5 písm. a)bodu 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“), nikoliv jako společník podle § 5 písm. a) bodu 16 ZNP.

Příklad č. 3

Společník s. r. o. pracuje ve společnosti od roku 2010 jako výrobní náměstek v pracovním poměru. Mzda činí 30 000 Kč měsíčně. Od 1. 2. 2014 je zároveň jednatelem této s. r. o., odměna činí 20 000 Kč měsíčně.

Společník vykonává pro společnost dvě zaměstnání. Účast na nemocenském pojištění se posuzuje v každém zaměstnání samostatně. Společnost je povinna oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání jako jednatele do 8 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, tj. do 9. února, respektive do 10. února, poněvadž 9. únor připadá na neděli.

Příklad č. 4

Společník s. r. o. pracuje ve společnosti od roku 2010 jako výrobní náměstek, odměna za práci činí 50 000 Kč měsíčně. Nemá na tuto funkci uzavřen pracovní poměr a ani jiný pracovněprávní vztah. Od 1. února 2014 je zároveň jednatelem této společnosti, odměna činí 20 000 Kč měsíčně.

Výkon funkce výrobního náměstka vykonává společník v pracovním vztahu „společník“. Ze vztahu „jednatel“ a „společník“ je společník účasten nemocenského pojištění jen jednou. Společnost proto neoznamuje nástup zaměstnance jako jednatele do zaměstnání dnem 1. února 2014. Společník je nadále účasten nemocenského pojištění jen jednou, pouze měsíční odměna bude namísto 50 000 Kč činit 70 000 Kč.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

     Podmínky účasti na nemocenském pojištění jednatelů a společníků s. r. o. jsou stejné jako u zaměstnanců činných na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti. Z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění se zaměstnání od 1. 1. 2014 dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na zaměstnání „ostatní“. Mezi ostatní zaměstnání řadíme zaměstnání, která nejsou ani zaměstnáním malého rozsahu a ani nejsou vykonávána na základě dohody o provedení práce. Do 31. 12. 2013 platila zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro zaměstnání „krátkodobá“. Za krátkodobé zaměstnání se považovalo zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 dnů. Takové zaměstnání se mohlo vyskytovat u společníků, neboť u jednatelů nepřicházelo v úvahu. Krátkodobé zaměstnání se obecně vyskytovalo zřídka, neboť zaměstnání, která jsou uzavírána na dobu nepřesahující 14 dnů, jsou zpravidla vykonávána na základě dohody o provedení práce.

     Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání ostatní se vyskytují jak u společníků, tak u jednatelů. Společník s. r. o. může vykonávat činnost pro společnost na základě dohody o provedení práce, na činnost jednatele s. r. o. není uzavírána dohoda o provedení práce.

     Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, u něhož není sjednána měsíční výše příjmu, anebo sjednaná částka nedosahuje 2 500 Kč měsíčně. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, v němž příjem dosáhl výše aspoň 2 500 Kč. Za zaměstnání ostatní se považuje zaměstnání, u něhož byl sjednán měsíční příjem aspoň 2 500 Kč. Ze zaměstnání ostatního je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do skončení zaměstnání bez ohledu na výši zúčtovaného příjmu.

Příklad č. 5

Společník s. r. o. je od roku 2010 výrobním náměstkem této společnosti; tuto funkci vykonává v pracovním poměru, mzda činí 30 000 Kč měsíčně. Od 1. 2. 2014 je zároveň jednatelem této společnosti, odměna z této činnosti byla poprvé zúčtována ve výši 40 000 Kč do března 2014, neboť podle dohody bude odměňován čtvrtletně.

Zaměstnání v pracovním poměru je ostatním zaměstnáním, zaměstnání jednatele je zaměstnáním malého rozsahu. Ze zaměstnání výrobního náměstka je společník účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání v roce 2010, ze zaměstnání jednatele je poprvé účasten nemocenského pojištění v březnu, neboť do března byla zúčtována odměna 40 000 Kč. Do konce 20. dubna 2014 je zaměstnavatel povinen oznámit nástup jednatele do zaměstnání; dnem nástupu do zaměstnání je 1. únor 2014.

Příklad č. 6

Společník s. r. o. je od roku 2010 výrobním náměstkem společnosti. Funkci

Nahrávám...
Nahrávám...