Systemické konstelace jsou poměrně nový a překvapivě
jednoduchý nástroj systemického koučinku, moderní formy poradenství. Při
systemickém koučinku je dáván důraz na prozkoumání souvislostí v celém systému.
Co to v praxi znamená?
Když se podnik nevyvíjí podle našich představ, nemusí
být příčina vždy jen v nedostatečně kvalifikovaných zaměstnancích, v neschopném
vedoucím nebo v chybějících finančních prostředcích. Přesto jsme zvyklí hledat
příčiny potíží a neúspěchů, jako by byly vytrženy z kontextu celku. Když
potom takovou černou ovci ve firmě nalezneme - ať už je to osoba, celé
oddělení, chyba ve výrobním procesu, strukturální příčina atd. - pocítíme
jakousi radost a úlevu. Konečně můžeme proti „tomu“ něco dělat, odstranit to,
bojovat s tím. Někdy to pomůže, mnohdy ovšem ne. Pouze se jádro symptomu
(problém) přenese někam jinam. Další hledání jiné singulární příčiny následuje
a tak dále.
Popsaný postup je pro nás nejen pohodlný (nemusíme
pátrat tam, kde by to bylo možná pro nás samé zneklidňující), ale zdá se nám i
jediný možný. Pokud bychom totiž v rámci úplnosti analýzy chtěli prozkoumávat
všechny možné souvislosti mezi jednotlivými částmi podniku, a k tomu ještě
přibrali do našeho pátrání externí faktory, jako jsou naši klienti, dodavatelé,
trh, konkurence atd., pravděpodobně bychom brzy skončili ve svěrací kazajce.
Každý i jednoduchý podnik představuje tak komplexní systém, že celková
analýza všech souvislostí je jen velice obtížná a časově nesmírně náročná.
Kromě toho jsou vztahy něco, co je jen těžko
definovatelné a měřitelné. Přesto ví každý manager, jak důležité jsou právě
vztahy, tj. pocitové, často podpovrchové souvislosti mezi osobami, ale i mezi
kolektivy - vztah osobního oddělení jako celku k výrobě jako k celku může být
například z osmdesáti procent definován mezilidskými pocity a pouze z dvaceti
procent racionálními kritérii.
NahoruExaktní a intuitivní aspekty managementu
Systemický management se tedy ocitá v nezáviděníhodné
roli někoho, kdo musí zkoumat jak to, co je exaktní, tak i to, co se těžko dá
definovat za pomoci čísel, tabulek a grafů a z obou faktorů vyvodit závěry,
které může obhájit například před valnou hromadou akcionářů nebo před správní
radou. Ale nejen to - musí vyhodnotit, které vztahy z celého množství
existujících vztahů jsou pro zadané úkoly důležité a které je možno ignorovat.
Každý úspěšný manager si vyvine v průběhu své kariéry cosi jako intuici, za
pomocí které bude rozhodovat ve zlomku času, který by byl potřeba pro exaktní
analýzu. Nebude se při tom řídit svým rozumem, ale svým „čichem“ pro to, co
je důležité a co není, pro to, který z obrovského množství jednotlivých
možných kroků je ten, který vede k úspěchu. Existuje něco, co by nás v tomto
intuitivním rozhodování mohlo podpořit a poskytnout nám jakousi „inspiraci k
intuici“? Nějaká metoda, která by nám usnadnila pohled na celek? Nástroj
zkoumání komplexních souvislostí a modelování nových situací? Odpověď je ano -
právě to se děje v průběhu systemických podnikových konstelací.
Konstelace nejsou vlastně nic jiného než postavení
prostorového modelu „celku“ za pomoci lidských figurantů. Srozumitelně řečeno:
vezmete několik nejlépe nezúčastněných lidí a postavíte z nich Váš osobní,
vnitřní obraz struktury Vašeho podniku. Přitom můžete stavět buď osoby (např.
ředitel, vedoucí výroby, vedoucí obchodu, účetní atd.), nebo strukturní celky
(např. vrcholný management, produkce, dodavatel X, dodavatel Y, klientela atd.)
nebo oba druhy míchat. Výsledný obraz může vypadat například jako na
následujícím obrázku:
Nyní přichází nejtěžší úkol, který mám vždy, když
popisuji konstelace někomu, kdo je ještě nezažil. Když se nyní budete ptát
jednotlivých zástupců stojících v rolích na jejich pocity a vztahy k ostatním,
dostanete mnoho zajímavých informací a hlavně budou odpovědi figurantů
překvapivě korelovat s tím, co se v podniku skutečně děje. Ano, funguje
to Jistě to nebudou žádné velice exaktní informace (i když jsem již zažil i
takové případy). Ve většině konstelací ale dostane kouč a s ním i klient
možnost nahlédnout velmi…
