V mnoha případech má poplatník daně z příjmů - fyzická
			 osoba, kromě příjmu z hlavní výdělečné činnosti u zaměstnavatele také příjem z
			 podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, které jsou předmětem daně v
			 souladu s
			 § 3 zákona o daních z příjmů (dále jen zákon). Podle
			 § 6 odst. 1 zákona, jsou příjmy
			 ze závislé činnosti:
- příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního,
				  služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při
				  výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se
				  rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. 
- příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů
				  společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i
				  když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů
				  plátce, 
- odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických
				  osob, 
- příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo
				  dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu
				  na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo
				  funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci
				  nevykonává. 
     Podle
			 § 7 odst. 1 zákona příjmy z
			 podnikání jsou:
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 
- příjmy ze živnosti, 
- příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, 
- podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů
				  komanditní společnosti na zisku. 
     Podle
			 § 7 odst. 2 zákona příjmy z jiné
			 samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v
			 § 6, jsou:
- příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného
				  duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,
				  a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných
				  děl vlastním nákladem, 
- příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani
				  podnikáním podle zvláštních předpisů, 
- příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů,
				  zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona,
				  rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, 
- příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z
				  činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a
				  vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního
				  právního předpisu. 
     Pokud má poplatník příjmy podle
			 § 6 i
			 § 7 zákona a naplní zákonné podmínky,
			 musí podat daňové přiznání. V daném případě je však třeba pamatovat, že do
			 daňového přiznání se neuvádí příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně podle
			 § 36 zákona.
Upozornění:
Podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů,
			 budou od 1. ledna 2008 považovány za příjmy ze závislé činnosti také příjmy za
			 práci likvidátorů.
Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a z
			 podnikání
     Podle
			 § 5 zákona je základem daně poplatníka s
			 příjmy ze závislé činnosti a z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné
			 činnosti součet dílčích základů daně podle
			 § 6 a § 7 zákona. Dílčím základem daně u příjmů podle
			 § 6 zákona jsou příjem ze závislé činnosti
			 nebo funkční požitky snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky
			 pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
			 a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů
			 povinen platit zaměstnanec. Dílčím základem daně u příjmů podle
			 § 7 zákona jsou příjmy z podnikání nebo
			 jiné samostatné výdělečné činnosti, snížené o výdaje vynaložené na jejich
			 dosažení, zajištění a udržení. Dílčí základ daně podle
			 § 6 se již dále neupravuje, dílčí základ
			 daně podle
			 § 7 zákona se v mnoha případech musí
			 upravit, jak stanoví
			 § 5 a
			 § 23 zákona (tj. např. v případě ukončení
			 podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, v případě změny způsobu
			 uplatňování daňových výdajů, při přechodu z daňové evidence na vedení
			 účetnictví apod.).
     Vykáže-li podnikatel u příjmů podle
			 § 7ztrátu, nelze ji odečíst od
			 příjmů ze závislé činnosti. Zákon stanoví, že daňovou ztrátu lze odečíst od
			 úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených
			 v
			 § 7 až 10 v následujících 5 zdaňovacích
			 obdobích podle
			 § 34.
     Do základu daně se nezahrnují:
- příjmy osvobozené od daně, 
- příjmy, ze kterých se daň vybírá zvláštní sazbou daně podle
				  § 36 zákona. 
Od výše stanoveného základu daně poplatníci odečtou nezdanitelné
			 částky podle
			 § 15 zákona (dary, částky na bytovou
			 potřebu, penzijní a životní pojištění apod.). Poté stanoví daň podle
			 § 16 od které odečtou příslušné slevy na
			 dani.
Upozornění:
Podle zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů,
			 budou od 1. ledna 2008 dílčím základem daně podle
			 § 6 zákona příjmy ze závislé činnosti nebo
			 funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální
			 zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na
			 všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních
			 právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na
			 kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o
			 částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění, tj.
			 tzv. superhrubá mzda. Dílčí základ daně podle
			 § 6 zákona se od r. 2008 nebude snižovat o
			 pojistné, které musí platit zaměstnanec, ale naopak zvyšoval o pojistné, které
			 musí platit zaměstnavatel.
Příklad č. 1
Poplatník měl hrubý příjem ze závislé činnosti ve výši 300 000
				Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání ve výši 50 000 Kč. Před rokem
				vykázal daňovou ztrátu 60 000 Kč. Jaká bude výše základu daně?
Dílčí základ daně podle
				§ 6, tj. ze závislé činnosti, po odečtu pojištění
				činí:
300 000 - 12,5 % z 300 000 = 262 500 Kč
Celkový základ daně činí
				262 500 + 50 000 = 312 500 Kč.
Od tohoto základu daně může poplatník
				odečíst pouze daňovou ztrátu ve výši 50 000 Kč. To znamená, že základem daně
				bude částka: 312 500 - 50 000 = 262 500 korun.
 NahoruÚpravy základu daně
     Zákon o daních z přííjmů v
			 § 5 a
			 § 23 stanoví, jakým způsobem musí
			 poplatníci s příjmy podle
			 § 7 zákona v určitých situacích základ
			 daně upravit. Podle
			 § 5 odst. 10 písm. a) se rozdíl
			 mezi příjmy a výdaji zvyšuje o částku závazku, který zanikl jinak
			 než:
- jeho splněním, 
- započtením, 
- splynutím práva s povinností u jedné osoby, 
- dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek
				  nahrazuje závazkem novým, a 
- narovnáním podle zvláštního právního předpisu. 
     Výše uvedené ustanovení se nevztahuje na závazky
			 ze:
Příklad č. 2
Podnikatel s příjmy podle
				§ 7 odst. 1 písm. b)
				zákona má nezaplacený závazek z titulu půjčky a věřitel mu zbývající dluh
				promine. Jak bude podnikatel - dlužník postupovat z hlediska daně z
				příjmů?
Na straně dlužníka - podnikatele s příjmy podle
				§ 7 odst. 1 písm. b)
				zákona - se jedná o nepeněžní příjem, o který dlužník zvýší základ daně, resp.
				dílčí základ daně podle
				§ 7 zákona.
     Podle
			 § 5 odst. 10 písm. b) se rozdíl
			 mezi příjmy a výdaji zvyšuje o hodnotu záloh, které jsou výdajem na
			 dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle
			 § 7, který nevede účetnictví a výdaje
			 uplatňuje podle
			 § 24 (tj. ve skutečné vynaložené výši),
			 poplatníkovi, který je spojenou osobou (§
			 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u
			 finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování
			 celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny.
     Pokyn D - 300 stanoví, že podle výše uvedeného
			 § 5 odst. 10 písm. b) zákona se
			 nepostupuje např. v případě záloh na pojistné na sociální zabezpečení a
			 příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní
			 pojištění, záloh na odběr elektrické energie, vodné a stočné, dodávky plynu a v
			 případě nájemného placeného dopředu (pokud z uzavřené smlouvy nevyplývá, že se
			 jedná o zálohu).
Příklad č. 3
Podnikatel - fyzická osoba s příjmy podle
				§ 7 odst. 1 písm. b)
				zákona, který vede daňovou evidenci, zaplatil koncem roku zálohu na nákup zásob
				společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem. K vyúčtování
				obchodu došlo až v únoru následujícího roku, kdy podnikatel doplatil zbývající
				část celkové ceny. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z
				příjmů?
V roce, kdy podnikatel zaplatil společnosti s ručením omezeným
				zálohu, se na straně podnikatele jednalo o výdaj nedaňový, základ daně
				podnikatele se o zaplacenou zálohu zvýší. Tento výdaj tedy základ daně ve
				zdaňovacím období, kdy byla záloha zaplacena, neovlivnil (nesnížil).
Na toto ustanovení navazuje v
				§ 5 odstavec 11, který stanoví, že
				rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s
				příjmy podle
				§ 7, který nevede účetnictví a výdaje
				uplatňuje podle
				§ 24, poplatníkovi, který je osobou
				spojenou (§ 23), který vede
				účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s
				následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10,
				ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.
     O daňový výdaj se ve výše uvedeném příkladě bude jednat
			 v následujícím roce, to je v roce, kdy došlo k vyúčtování zálohy. Tento výdaj
			 ovlivní základ daně následujícího zdaňovacího období, kdy došlo k vyúčtování
			 zálohy (základ daně sníží).
     Podle
			 § 23 odst. 8 písm. b) zákona se
			 výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro
			 zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období)
			 předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
			 činnosti, upraví:
- pokud vede účetnictví: - zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek
						(podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), výnosů příštích
						období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích
						období, 
- nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou
						koupí najatého hmotného majetku (finanční leasing) se však do základu daně
						zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací
						období do ukončení podnikatelské činnosti. 
 
- pokud vede daňovou evidenci: - výši pohledávek s výjimkou pohledávek uvedených
						v
						§ 24 odst. 2 písm. y), a závazků s
						výjimkou přijatých a zaplacených záloh, 
- cenu nespotřebovaných zásob, 
- zůstatky vytvořených rezerv (podle zákona č.
						593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), 
- nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci
						se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané…