Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných
			 rozpočtů, změní nejen zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
			 pozdějších předpisů (dále jen ZDP), ale novelizuje i celou řadu dalších
			 právních norem včetně právních předpisů upravujících veřejnoprávní pojištění.
			 Převážná většina navrhovaných opatření určených pro fyzické osoby nabývá
			 účinnosti od zdaňovacího období 2008.
     K nejdůležitějším změnám dopadajícím na poplatníky s
			 příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky (zaměstnance) patří:
- zavedení jednotné sazby pro daň z příjmů fyzických osob
				  pro rok 2008 ve výši 15 % a od roku 2009 ve výši 12,5 %, a to včetně sazby pro
				  výpočet měsíčních záloh u zaměstnanců; 
- sjednocení sazeb pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní
				  sazby z příjmů fyzických osob plynoucích ze zdrojů na území ČR a stanovení
				  horní (nejvyšší) sazby u této daně pro rok 2008 ve výši 15 % a od roku 2009 ve
				  výši 12,5 %; 
- rozšíření základu daně u fyzických osob a zavedení tzv.
				  superhrubé mzdy s tím, že do základu daně u poplatníků s příjmy ze
				  závislé činnosti a s funkčními požitky se bude zahrnovat nejen celá hrubá mzda,
				  ale také povinné pojistné na veřejnoprávní pojištění (tuzemské i zahraniční),
				  které je povinen platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel sám za sebe (z
				  vlastních prostředků) a pro snížení základu daně již nebude možné uplatnit
				  sražené nebo uhrazené částky pojistného, které na toto pojištění platí
				  zaměstnanec; 
- zrušení společného zdanění manželů jako opatření, které
				  je v souladu se současným světovým trendem (zde také dochází k odklonu od
				  zdaňování rodin a důraz je kladen na zdaňování jednotlivců). Společné zdanění
				  manželů bylo zavedeno do českého daňového systému z důvodu neúměrného dopadu
				  progresivní daňové sazby na domácnosti s dětmi v případech, kdy živitelem
				  rodiny byl pouze jeden z rodičů - zavedení nové jednotné sazby daně tento
				  institut umožňuje zrušit. Jednalo se navíc o komplikovaný a administrativně
				  náročný způsob vypořádání daňové povinnosti, a to nejen na straně poplatníků,
				  ale i daňové správy (počet přiznání k dani z příjmů fyzických osob stoupl po
				  zavedení společného zdanění manželů o více než půl milionu). Zrušení společného
				  zdanění manželů zjednodušuje český daňový systém a je částečně kompenzováno
				  výrazným zvýšením vybraných slev na dani a zvýšením daňového zvýhodnění na
				  vyživované děti. 
- zvýšení slev na dani v
				  § 35ba ZDP uplatňovaných fyzickými
				  osobami pro snížení vypočtené daně (zálohy na daň u zaměstnanců): - na poplatníka ze 7 200 Kč v r. 2008 na 24 840 Kč a od
						r. 2009 jen na 16 560 Kč. nově je navíc možné, aby tuto základní slevu na dani
						uplatňovali též starobní důchodci, 
- na druhého z manželů (bez vlastních příjmů nebo s
						příjmy nepřesahujícími stanovený roční limit ve výši 38 040 Kč) ze 4 200 Kč v
						r. 2008 na 24 840 Kč a od r. 2009 jen na 16 560 Kč, 
- u poživatele částečného invalidního důchodu z 1 500
						Kč od r. 2008 na 2 520 Kč, 
- u poživatele plného invalidního důchodu z 3 000 Kč od
						r. 2008 na 5 040 Kč, 
- u držitele průkazu ZTP/P z 9 600 Kč od r. 2008 na 16
						140 Kč, 
- pro studenta z 2 400 Kč od r. 2008 na 4 020 Kč, 
 
- zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě (děti)
				  žijící s poplatníkem v domácnosti v
				  § 35c odst. 1 ZDP z 6 000
				  Kč v r. 2008 na 10 680 Kč a od r. 2009 na 10 200 Kč; 
- zvýšení maximálního limitu pro vyplacení daňového bonusu u
				  fyzických osob uplatňujících daňové zvýhodnění ze 30 000 Kč od r. 2008 na
				  52 200 Kč (je-li nároková částka daňového zvýhodnění za zdaňovací období vyšší
				  než vypočtená daňová povinnost u poplatníka snížená o prokázané částky slevy na
				  dani podle
				  § 35ba ZDP); 
- zvýšení maximálního limitu pro vyplacení měsíčního daňového
				  bonusu u zaměstnanců z 2 500 Kč od r. 2008 na 4 350 Kč (tj. je-li nároková
				  částka měsíčního daňového zvýhodnění vyšší než zaměstnavatelem vypočtená
				  zálohová povinnost); 
- u daňových nerezidentů ČR při uplatnění slevy na dani
				  na poplatníka a odpočtu úroků z úvěrů použitých na financování bytových
				  potřeb s cílem zamezit zneužívání našich daňových výhod určených pro fyzické
				  osoby zavedení podmínky, že nejméně 90 % příjmů daňového nerezidenta musí mít
				  zdroj na území ČR; 
- akceptace pojistných smluv o soukromém životním pojištění
				  (splňujících podmínku 2 x 60) uzavřených s pojišťovnami usazenými na území
				  členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru v
				  § 6 odst. 9 a
				  § 15 ZDP (pro účely daňového osvobození
				  pojistného uhrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance a při uplatňování
				  pojistného placeného zaměstnancem jako nezdanitelné části základu daně); 
- prohlášení příjmů likvidátorů za příjmy ze závislé
				  činnosti v
				  § 6 odst. 1 písm. b)
				  ZDP; 
- změna podmínek pro daňové osvobození částek vynaložených na
				  odborný rozvoj zaměstnanců a rekvalifikace v
				  § 6 odst. 9 písm. a)
				  ZDP (dříve doškolování) s tím, že sem nepatří částky vynaložené na zvyšování
				  kvalifikace (daňové osvobození nepeněžního plnění spočívajícího ve formě
				  možnosti používat vzdělávací zařízení v
				  § 6 odst. 9 písm. d)
				  ZDP však zůstalo zachováno) a obdobná úprava z hlediska daňové
				  uznatelnosti těchto plnění u zaměstnavatele v ust.
				  § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 a
				  § 25 odst. 1 písm. h) ZDP; 
- zavedení limitu ve výši minimálního nároku pro daňové
				  osvobození náhrady mzdy (platu), které bude na místo nemocenského vyplácet
				  zaměstnancům v budoucnu zaměstnavatel ze svých finančních prostředků v
				  § 6 odst. 9 písm. s)
				  ZDP (tato nová právní úprava však v r. 2008 aktuální ještě
				  nebude); 
- zrušení daňového osvobození příjmů členů bytových
				  družstev z osobního plnění při svépomocné bytové výstavbě v
				  § 6 odst. 9 ZDP; 
- zrušení daňového osvobození částek pojistného, které má
				  povinnosti platit zaměstnavatel za zaměstnance na veřejnoprávní
				  pojištění nebo na zahraniční pojištění stejného druhu v
				  § 6 odst. 9 ZDP z důvodu, že toto
				  plnění není u zaměstnance předmětem daně; 
- zavedení úhrnného limitu v absolutní částce ve výši 24 000 Kč
				  ročně pro daňové osvobození pojistného na soukromé životní pojištění a
				  příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem placeného
				  zaměstnavatelem za zaměstnance v
				  § 6 odst. 9 písm. p)
				  ZDP; 
- zavedení maximálního limitu ve výši 3 500 Kč měsíčně pro
				  daňové osvobození hodnoty přechodného ubytování u zaměstnanců v
				  § 6 odst. 9 písm. i)
				  ZDP; 
- dopady nové právní úprava v oblasti veřejnoprávního
				  pojištění do daně z příjmů fyzických osob, a to zejména při stanovení
				  základu daně u zaměstnanců, způsobu oceňování nepeněžních příjmů a při
				  zastropovávání pojistného. 
     K důležitým změnám dopadajícím na plnění zaměstnavatele
			 ve prospěch zaměstnance patří:
- zrušení ustanovení limitujících daňovou uznatelnost
				  výdajů (nákladů) vynakládaných zaměstnavatelem na dopravu zaměstnanců do práce
				  a zpět, na přechodné ubytování zaměstnanců, na penzijní připojištění se státním
				  příspěvkem a soukromé životní pojištění zaměstnanců splňující podmínku 2 x 60
				  v
				  § 24 odst. 2 ZDP [zrušená písmena
				  zg), zu), zj) a zo); 
- omezení daňové uznatelnosti výdajů (nákladů)
				  vynakládaných zaměstnavatelem na nepeněžní plnění pro zaměstnance uvedená v
				  novém znění
				  § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, např. na
				  rekreaci, vzdělávání, sport, kulturní a společenské akce, nadstandardní
				  lékařskou péči atd.) a dále na nealko nápoje poskytované zaměstnancům na
				  pracovišti [nové
				  § 25 odst. 1 písm. zn) ZDP]; 
- upřesnění daňové uznatelnosti výdajů (nákladů)
				  vynakládaných zaměstnavatelem na odborný rozvoj a rekvalifikaci
				  (vzdělávání) zaměstnanců s tím, že výdaje na zvyšování kvalifikace jsou vždy
				  nedaňové [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3
				  ZDP]. 
 Nahoru2.1 ROČNÍ SAZBA DANĚ
     V
			 § 16 ZDP se u daně z příjmů fyzických osob
			 namísto dosavadní klouzavě progresivní daňové sazby (ve výši 12 % až 32 %) od
			 r. 2008 zavedla jednotná sazba daně, ve zdaňovacím období 2008 ve
			 výši 15 % a od roku 2009 jen ve výši 12,5%.
     Toto opatření znevýhodňuje tzv. nízkopříjmové skupiny
			 poplatníků, kteří doposud svoje příjmy nebo jejich převážnou část zdaňovaly
			 sazbou ve výši 12 %, a naopak přináší výhody pro poplatníky s vyššími příjmy
			 (jejichž základ daně byl dosud zdaňován sazbami vyššími). Vzniklé disproporce
			 jsou kompenzovány zvýšením slev na dani v
			 § 35ba ZDP a zvýšením daňového
			 zvýhodnění. V souvislosti se zavedením jednotné sazby daně byl také zrušen v
			 § 16 odst. 2 ZDP jako nadbytečný
			 zvláštní režim pro vybírání daně paušální sazbou u vybraných druhů příjmů
			 plynoucích českému daňovému rezidentovi ze zdrojů v zahraničí, které mohl
			 poplatník podle svého uvážení zahrnout v přiznání k dani z příjmů fyzických
			 osob do samostatného základu daně.
2.2 SAZBA DANĚ PRO VÝPOČET MĚSÍČNÍCH ZÁLOH NA DAŇ U
			 ZAMĚSTNANCŮ
     V
			 § 38h odst. 2 ZDP se u
			 daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků namísto
			 dosavadní klouzavě progresivní daňové sazby ve výši 12 % až 32 % zavedla
			 jednotná (lineární) sazba daně ve zdaňovacím období 2008 ve výši 15 % a od
			 roku 2009 jen ve výši 12,5 % pro výpočet měsíčních záloh na daň, které
			 sráží z příjmů zaměstnanců zaměstnavatel jako plátce daně.
     Lineární sazbu daně ve výši 15 % použije zaměstnavatel
			 při výpočtu záloh poprvé při zúčtování mezd za kalendářní měsíc leden 2008, a
			 to jak u zaměstnanců s podepsaným prohlášením k dani, tak i u zaměstnanců,
			 kteří na zdaňovací období u něj prohlášení k dani nepodepsali.
2.3 ZVLÁŠTNÍ SAZBY DANĚ PRO PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A
			 FUNKČNÍ POŽITKY
     V § 36 ZDP
			 došlo v souvislosti se zavedením jednotné lineární sazby daně také ke snížení
			 dosavadních sazeb daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby, tj.
			 které dosud převyšovaly tuto hranici a současně se v tomto ustanovení sazby pro
			 daň vybíranou srážkou z příjmů plynoucích fyzickým osobám ze zdrojů na území
			 České republiky sjednotily, a to pro zdaňovací období 2008 na 15 % a od
			 roku 2009 na 12,5 % (s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s
			 následnou koupí najaté věci, kde se sazba srážkové daně zvýšila z 1 % na 5 %).
			 Zvláštní sazba daně ve výši 15 % se v r. 2008 použije také:
- podle
				  § 36 odst. 2 písm. p) ZDP u
				  zaměstnanců bez podepsaného prohlášení k dani s příjmy podle
				  § 6 odst. 4 ZDP z tzv. vedlejších
				  zaměstnání nepřesahujícími v úhrnu za kalendářní měsíc od téhož zaměstnavatele
				  5 000 Kč hrubého (před navýšením na tzv. superhrubou mzdu), které byly dosud
				  zdaňovány rovněž zvláštní sazbou daně ve výši 15 %; 
- podle
				  § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 ZDP
				  u daňových nerezidentů s příjmy definovanými v
				  § 6 odst. 1 písm. c)
				  ZDP jako odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů
				  právnických osob (tzv. tantiémy), plynoucími ze zdrojů na území České republiky
				  [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6 ZDP],
				  které byly dosud zdaňovány zvláštní sazbou daně ve výši 25 %. 
Přehled sazeb daně určených pro fyzické osoby s příjmy ze závislé
			 činnosti a s funkčními požitky
| Sazby daně | Před změnami
 (v r. 2007)
 | Po změnách (v r. 2008)
 | Po změnách (od r. 2009)
 | 
| Sazba daně pro fyzické osoby
						(§ 16 ZDP) | 12 až 32 % | 15 % | 12,5 % | 
| Sazba daně pro výpočet
						měsíčních záloh u zaměstnanců (§
						38h odst. 2 ZDP) | 12 až 32 % | 15 % | 12,5 % | 
| Zvláštní sazby daně v
						§ 36 ZDP pro příjmy ze závislé činnosti a
						funkční požitky (§ 6 odst.
						4 a
						§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6
						ZDP) | 15 %, 25 % | 15 % | 12,5 % | 
3.1. UPŘESNĚNÍ PODMÍNEK PRO UŽÍVÁNÍ BYTOVÉ POTŘEBY K TRVALÉMU
			 BYDLENÍ
     V
			 § 15 odst. 4 ZDP se v souladu s
			 novým stavební zákonem upřesnilo, že u bytové potřeby definované jako
			 výstavba, změna stavby nebo koupě rozestavěné stavby musí být předmět
			 bytové potřeby užíván k trvalému bydlení po splnění povinností stanovených
			 zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.
     Od 1. 1. 2007 totiž nabyl účinnosti zákon č. 183/2006
			 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V novém stavebním
			 zákoně dochází mimo jiné i ke změně v postupu povolování užívání staveb. Za
			 podmínek stanovených v § 119 cit. zákona je možné nově stavbu užívat ve
			 vymezených případech na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120). S
			 užíváním stavby na základě oznámení může být pak započato, pokud do 30 dnů od
			 oznámení stavební úřad svým rozhodnutím užívání stavby nezakáže. Stavbou se
			 podle § 2 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. rozumí i změna dokončené
			 stavby.
     Podle ust. § 190 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb.
			 se ale u staveb pravomocně povolených před nabytím právní moci tohoto zákona
			 (před 1. 1. 2007) provede kolaudační řízení podle dosavadních právních
			 předpisů, tj. podle § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. (ještě podle
			 zrušeného stavebního zákona). Vzhledem k novým okolnostem bylo nutné také
			 upravit podmínky pro užívání bytových potřeb v
			 § 15 odst. 4 a
			 § 38l ZDP. U staveb započatých po 1. 1.
			 2007 by totiž nebylo možné prokázat okamžik, od kterého musí být stavba užívána
			 k trvalému bydlení, protože u těchto staveb již nebude vydáváno kolaudační
			 rozhodnutí. Proto je poznámka pod čarou k
			 § 15 odst. 4 ZDP rozšířena o odkazy
			 na oba právní předpisy. V samotném textu
			 § 15 odst. 4 ZDP pak byla volena
			 obecnější formulace, od kdy musí být bytová potřeba definovaná jako výstavba,
			 změna stavby nebo koupě rozestavěné stavby užívána k trvalému bydlení - nově
			 až po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání
			 staveb, tzn. u staveb pravomocně povolených před 1. 1. 2007 po nabytí
			 právní moci kolaudačního rozhodnutí a u staveb zahájených po tomto datu po
			 oznámení o užívání stavby, pokud její užívání nebylo rozhodnutím stavebního
			 úřadu zakázáno podle zákona č. 183/2006 Sb.
3.2. AKCEPTACE ZAHRANIČNÍCH POJISTNÝCH SMLUV O SOUKROMÉM
			 ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
     V
			 § 15 odst. 6 ZDP se stanovilo, že
			 pojistné na soukromé životní pojištění může poplatník uplatnit pro
			 snížení základu daně nejen na základě pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnami
			 oprávněnými k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zvláštního
			 předpisu, ale nově i na základě pojistné smlouvy uzavřené s jinou pojišťovnou
			 usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského
			 prostoru.
     Stávající znění tohoto ustanovení totiž omezovalo
			 uplatnění pojistného pouze na pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnami, které
			 měly oprávnění podnikat na území České republiky, zakládalo možný rozpor s čl.
			 49 Smlouvy o založení ES a tím představovalo potenciálně překážku volného
			 pohybu služeb.
3.3. ZPŘÍSNĚNÍ PODMÍNEK PRO UPLATŇOVÁNÍ ÚROKŮ Z ÚVĚRŮ U
			 DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ ČR
     V
			 § 15 odst. 9 ZDP se s účinností od
			 zdaňovacího období 2008 stanovilo, že daňový nerezident ČR může uplatnit
			 zaplacené úroky z úvěru použité na financování bytových potřeb jen za
			 podmínky, že nejméně 90 % z jeho celosvětových příjmů bude plynout ze zdrojů na
			 území České republiky (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů
			 od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní
			 sazby daně).
     To ovšem znamená, že tuto nezdanitelnou část základu
			 daně nemůže již daňový nerezident uplatnit v ČR u svého zaměstnavatele při
			 ročním zúčtování záloh na daň, ale jedině prostřednictvím přiznání k dani z
			 příjmů fyzických osob. K této restrikci ve vztahu k daňovým nerezidentům došlo
			 z toho důvodu, že za určitých okolností Česká republika podporovala financování
			 bytových potřeb formou daňových úlev i mimo své území.
     Poplatník totiž může pro snížení základu daně
			 uplatňovat úroky z hypotečního úvěru nejen poskytnutého bankou nebo pobočkou
			 zahraniční banky, ale i z úvěru poskytnutého zahraniční bankou.
			 Hypoteční úvěr je přitom úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno
			 zástavním právem k nemovitosti i rozestavěné a úvěr se považuje za hypoteční
			 dnem vzniku právních účinků zástavního práva (§ 28 odst. 3 zákona č.
			 190/2004 Sb., o dluhopisech). Přitom nemovitost sloužící jako zástava se může
			 nacházet nejen na území České republiky, ale i členského státu Evropské unie
			 nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
     U úvěrů ze stavebního spoření je situace ještě
			 komplikovanější. Podle zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, může totiž
			 stavební spoření provozovat pouze tuzemská stavební spořitelna jako banka.
			 Tento zákon sice upravuje určitá omezení pro pobírání státní podpory pro občany
			 jiných států (zejména členských států EU), ale v podstatě nelze vyloučit, že i
			 daňový nerezident se stane účastníkem našeho stavebního spoření, i když s
			 možným omezením při poskytování státní podpory.
     V zájmu kompenzace nevýhod, která by jinak plynula ze
			 zavedení jednotné sazby daně tzv. nízkopříjmovým poplatníkům (uplatňujícím
			 zdanění v dosavadní 12% sazbě daně) a rodinám s dětmi z titulu opuštění
			 institutu společného zdanění manželů, došlo s účinností od zdaňovacího období
			 2008 v ustanovení
			 § 35ba ZDP zcela záměrně k
			 výraznému navýšení všech slev na dani uplatňovaných fyzickými osobami.
     V § 35ba odst.
			 1 ZDP se zvýšily slevy na dani, které můžou uplatnit fyzické
			 osoby pro snížení vypočtené daně a obdobně zaměstnanci ve výši odpovídající
			 1/12 těchto částek pro snížení vypočtené zálohy, takto:
- sleva na poplatníka se zvýšila ze 7 200 Kč v r. 2008 na
				  24 840 Kč a od r. 2009 jen na 16 560 Kč a novelou je dále umožněno, aby tuto
				  slevu nově uplatňovali též výdělečně činní poživatelé starobních důchodů, 
- sleva na druhého z manželů žijícího s poplatníkem v
				  domácnosti, který nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040
				  Kč, se zvýšila z 4 200 Kč v r. 2008 na 24 840 Kč a od r. 2009 jen na 16 560 Kč.
				  Je-li ale druhý z manželů držitelem průkazu ZTP/P, zvýšila se částka slevy na
				  dani na dvojnásobek, tj. z 8 400 Kč v r. 2008 na 49 680 Kč a od r. 2009 jen na
				  33 120 Kč, 
- sleva pro poživatele částečně invalidního důchodu z
				  tuzemského důchodového pojištění nebo při souběhu nároku na výplatu částečného
				  invalidního a starobního důchodu se zvýšila z 1 500 Kč od r. 2008 na 2 520
				  Kč, 
- sleva pro poživatele plného invalidního důchodu z
				  tuzemského důchodového pojištění, nebo při souběhu nároku na výplatu plného
				  invalidního a starobního důchodu, nebo je-li poplatník podle zvláštních
				  předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla
				  zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, anebo pobírá-li
				  jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že
				  je plně invalidní, se zvýšila z 3 000 Kč od r. 2008 na 5 040 Kč, 
- sleva na dani pro poplatníka s průkazem ZTP/P se zvýšila
				  z 9 600 Kč od r. 2008 na 16 140 Kč, 
- sleva na dani pro studenta (u poplatníka po dobu, po
				  kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným
				  výcvikem) se zvýšila z 2 400 Kč od r. 2008 na 4 020 Kč. 
Přehled nových slev na dani a daňového zvýhodnění
| Slevy na dani podle
						§ 35ba ZDP | Před změnami (v r. 2007)
 | Po změnách (v r. 2008)
 | Po změnách (od r. 2009)
 | 
| - na poplatníka
						(základní) | 7 200 Kč | 24 840 Kč | 16 560 Kč | 
| - u starobního
						důchodce | 0 Kč | 24 840 Kč | 16 560 Kč | 
| - na druhého z
						manželů | 4 200 Kč | 24 840 Kč | 16 560 Kč | 
| - (na držitele průkazu
						ZTP/P) | (8 400 Kč) | (49 680 Kč) | (33120 Kč) | 
| - na částečný invalidní
						důchod | 1 500 Kč | 2 520 Kč | 2 520 Kč | 
| - na plný invalidní
						důchod | 3 000 Kč | 5 040 Kč | 5 040 Kč | 
| - na průkaz ZTP/P | 9 600 Kč | 16 140 Kč | 16 140 Kč | 
| - pro studenta | 2 400 Kč | 4 020 Kč | 4 020 Kč | 
| Daňové zvýhodnění na
						dítě | 6 000 Kč | 10 680 Kč | 10 200 Kč | 
| (a na dítě s průkazem
						ZTP/P) | (12 000 Kč) | (21 360 Kč) | (20 400 Kč) | 
| Max. limit pro daňový
						bonus | 30 000 Kč | 52 200 Kč | 52 200 Kč | 
Poznámka: Daňový nerezident může v ČR uplatnit vybrané
			 slevy na dani - na poplatníka, na druhého z manželů, na částečný invalidní
			 důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti
			 jen, pokud pobírá nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR (může je uplatnit jen v
			 daňovém přiznání).Přehled nových měsíčních slev na dani a měsíčního daňového
			 zvýhodnění pro zaměstnance
| Měsíční slevy na dani
						podle
						§ 35ba ZDP | Před změnami (v r. 2007)
 | Po změnách (v r. 2008)
 | Po změnách (od r. 2009)
 | 
| - na poplatníka | 600 Kč | 2 070 Kč | 1 308 Kč | 
| - u starobního
						důchodce | 0 Kč | 2 070 Kč | 1 308 Kč | 
| - na druhého z manželů bez
						příjmů | - | - | - | 
| - na částečný invalidní
						důchod | 125 Kč | 210 Kč | 210 Kč | 
| - na plný invalidní
						důchod | 250 Kč | 420 Kč | 420 Kč | 
| - na průkaz ZTP/P | 800 Kč | 1 345 Kč | 1 345 Kč | 
| - pro studenta | 200 Kč | 335 Kč | 335 Kč | 
| Měsíční daňové zvýhodnění
						na dítě | 500 Kč | 890 Kč | 850 Kč | 
| (a na dítě s průkazem
						ZTP/P) | (1 000 Kč) | (1 780 Kč) | (1 700 Kč) | 
| Max. limit pro měsíční
						daňový bonus | 2 500 Kč | 4 350 Kč | 4 350 Kč | 
Poznámka: Daňový nerezident ČR může uplatnit při výpočtu
			 záloh na daň u zaměstnavatele jen slevu na dani pro studenta.Zavedení podmínky 90 % příjmů v ČR u daňových rezidentů jiných
			 států od roku 2008 při uplatnění slevy na dani podle
			 § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění -
			 shrnutí
| Slevy na dani podle
						§ 35ba ZDP | Podmínka 90 % příjmů v ČR
 | Uplatnění v
						DAP
 | Uplatnění u
						zaměstnavatele
 | 
| - na poplatníka
						(základní) | Ano | Ano | Ne | 
| - u starobního
						důchodce | Ano | Ano | Ne | 
| - na druhého z manželů bez
						příjmů | Ano | Ano | Ne | 
| - na částečný invalidní
						důchod podle tuzemských předpisů | Ano | Ano | Ne | 
| - na plný invalidní důchod
						tuzemských předpisů | Ano | Ano | Ne | 
| - na průkaz ZTP/P | Ano | Ano | Ne | 
| - pro studenta | Ne | Ano | Ano | 
| Daňové zvýhodnění na
						dítě | Ano | Ano | Ne | 
     V § 35ba odst. 2
			 ZDP se s účinností od zdaňovacího období 2008 zrušila
			 zvláštní právní úprava, podle které nebylo dosud možné přiznat slevu na dani
			 podle
			 § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP - na
			 poplatníka poživatelům starobního důchodu s ročním důchodem vyšším než 38
			 040 Kč. Tuto slevu na dani mohou uplatnit čeští starobní důchodci (daňoví
			 rezidenti ČR) s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky též u svého
			 zaměstnavatele na tiskopisu Prohlášení k dani (poprvé ve výši 1/12 již při
			 zúčtování mzdy za kalendářní měsíc leden 2008).
     V § 35ba odst. 3
			 ZDP se s účinností od zdaňovacího období 2008 u daňových
			 nerezidentů ČR zpřísnil režim pro uplatňování slevy na dani podle
			 § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP - na
			 poplatníka. Nově je tato sleva na dani určena jen pro daňového rezidenta
			 jiného státu, kterému plyne nejméně 90 % příjmů ze zdrojů na území České
			 republiky (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů od daně
			 osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby
			 daně). Tzn. že daňový nerezident může v České republice uplatňovat slevu na
			 poplatníka jen v daňovém přiznání a nikoliv u zaměstnavatele. Dosud byla pro
			 daňové nerezidenty podmínka nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR stanovena jen
			 u slevy na dani na druhého z manželů, u slevy na částečný nebo plný invalidní
			 důchod, slevy na průkaz ZTP/P a také pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti
			 (jedinou slevou na dani, pro kterou tato podmínka není od r. 2008
			 stanovena, je tedy sleva pro studenta) - viz tabulka nahoře.
     V § 35c odst. 1
			 ZDP se zvýšila částka daňového zvýhodnění na dítě (děti) žijící
			 s poplatníkem v domácnosti z 6 000 Kč v r. 2008 na 10 680 Kč a od r. 2009 jen
			 na 10 200 Kč a jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, z 12 000
			 Kč v r. 2008 na 21 360 Kč a od r. 2009 jen na 20 400 Kč.
     V § 35c odst. 3
			 ZDP se zvýšil maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ze
			 30 000 Kč ročně od r. 2008 na 52 200 Kč (tj. je-li nároková částka daňového
			 zvýhodnění za zdaňovací období vyšší než vypočtená daň snížená o nárokové
			 částky slevy na dani podle
			 § 35ba ZDP) s tím, že minimální
			 limit ve výši 100 Kč a podmínka dosažení příjmu ve zdaňovacím období ve výši
			 šestinásobku minimální mzdy pro vyplacení daňového bonusu zůstaly
			 zachovány.
     V § 35d odst. 4
			 ZDP se zvýšil maximální limit pro vyplacení měsíčního daňového
			 bonusu zaměstnancům v průběhu zdaňovacího období při výpočtu zálohy na daň, a
			 to z 2 500 Kč od r. 2008 na 4 350 Kč (tj. je-li částka měsíčního daňového
			 zvýhodnění vyšší než vypočtená záloha snížená o prokázané částky měsíční slevy
			 na dani podle
			 § 35ba ZDP) s tím, že minimální
			 limit ve výši 50 Kč a podmínka dosažení příjmu za kalendářní měsíc ve výši  
			 1 / 2  minimální mzdy pro jeho vyplacení zůstaly
			 zachovány.
     V § 38g odst. 2
			 ZDP, ve kterém jsou stanoveny podmínky, za nichž
			 poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky (zaměstnanec)
			 nemá povinnost po uplynutí zdaňovacího období předkládat přiznání k dani z
			 příjmů fyzických osob (dále též DAP), došlo s účinností od zdaňovacího období
			 2008 ke třem důležitým změnám:
- v souvislosti se zánikem institutu společného zdanění příjmů
				  manželů se v tomto ustanovení také u zaměstnanců zrušila možnost podávat
				  DAP za tímto účelem, 
- nově se stanovilo, že DAP musí podat i daňový nerezident
				  ČR (zahraniční zaměstnanec), který bude v České republice uplatňovat pro
				  snížení vypočtené daně slevu na dani na poplatníka podle
				  § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP a pro
				  snížení základu daně zaplacené úroky z úvěru použitého na financování bytových
				  potřeb. Dosud totiž daňový nerezidenti museli podávat DAP v České republice jen
				  pro účely uplatnění slevy na dani podle
				  § 35ba odst. 1 písm. b) až c)
				  ZDP, tj. při uplatnění slevy na druhého z manželů, na plný nebo
				  částečný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a nebo při uplatnění daňového
				  zvýhodnění na děti, 
- u zaměstnanců s tzv. doplacenými dlužnými příjmy za uplynulá
				  léta (v čistém), které se podle
				  § 5 odst. 4 ZDP nepova žovaly za
				  jejich příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zaměstnavatelem zúčtovány v jejich
				  prospěch, se nově výslovně stanovilo, že tito poplatníci mají povinnost podat
				  DAP (tzn. že tito poplatníci nemohou nemůžou žádat o roční zúčtování záloh u
				  zaměstnavatele). U poplatníků s těmito příjmy bude totiž problematické stanovit
				  základ daně, protože dlužné mzdy zúčtované do konce roku 2007 nebyly při
				  stanovení základu daně navýšeny na tzv. superhrubou mzdu, ale naopak sníženy o
				  pojistné placené zaměstnancem (o 12,5 %), které již od r. 2008 pro snížení
				  základu daně nelze využít. 
6.1 PROHLÁŠENÍ PŘÍJMŮ LIKVIDÁTORŮ ZA PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ
			 ČINNOSTI
     V ust.
			 § 6 odst. 1 písm. b)
			 ZDP jsou s účinností od r. 2008 za příjmy ze závislé činnosti
			 prohlášeny příjmy likvidátorů. Tyto odměny jsou prohlášeny za příjmy ze
			 závislé činnosti z toho důvodu, že jejich daňový režim nebyl zatím jednoznačný
			 a bylo nezbytné posuzovat případ od případu, tj. vždy podle charakteru
			 konkrétně uzavřeného smluvního vztahu, na základě kterého byla tato činnost
			 vykonávána. Z obchodního zákoníku přitom vyplývá, že likvidátorem může být
			 fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům, a další podmínky pak
			 stanoví u konkrétních právnických osob jednotlivé zvláštní zákony. Pokud byl
			 likvidátor např. jmenován z řad zaměstnanců, zdaňovaly se tyto příjmy jako
			 příjmy ze závislé činnosti (za účelem výplaty odstupného docházelo totiž v
			 praxi k uzavření pracovního poměru na dobu určitou, a to do ukončení
			 likvidace). V jiných případech se ale zdaňovaly tyto příjmy podle
			 § 7 odst. 2 písm. b)
			 ZDP jako příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není
			 živností ani podnikáním, pokud ovšem ve výjimečných případech u uzavřeného
			 smluvního vztahu nevyplývalo, že likvidátor byl povinen pracovat podle dispozic
			 a pokynů orgánu, který jej do funkce jmenoval. Tento dvojí daňový režim je tedy
			 odstraněn novelou ZDP a pro daňové účely od r. 2008 nebude rozhodující, zda
			 půjde o likvidaci obchodní společnosti, družstva nebo investiční společnosti či
			 investičního fondu. Pro posouzení těchto příjmů nebude ani důležité, zda je
			 likvidátor např. do své funkce jmenován statutárním orgánem obchodní
			 společnosti nebo ustanoven soudem nebo jmenován Českou národní bankou podle
			 § 192 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (v případě
			 zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu likvidací), resp. zda
			 půjde o likvidátora ustanoveného z řad zaměstnanců či nikoliv.
 Nahoru6.2 DAŇOVÝ REŽIM PŘÍJMŮ PROKURISTŮ
     Prokurou podle § 14 obchodního zákoníku zmocňuje
			 podnikatel (zmocnitel) prokuristu (zmocněnce) ke všem právním úkonům, k nimž
			 dochází při provozu podniku. Prokura je tedy zvláštní druh (forma) plné
			 moci, na základě které je prokurista oprávněn podnikatele zastupovat, a
			 nikoliv zvláštní druh samostatné výdělečné činnosti. Prokura se realizuje jejím
			 udělením, tzn. že se jedná o jednostranný právní úkon (podobně jako udělení
			 plné moci) a další smluvní ošetření je zde bezpředmětné. Prokuru lze udělit jen
			 fyzické osobě, přičemž prokuristou může být prakticky kdokoliv, např.
			 zaměstnanec, člen družstva, jiný podnikatel, ale též komerční právník nebo
			 advokát atp.
     Pro účely zdanění příjmů (odměny) prokuristy za činnost
			 prováděnou na základě udělené prokury (plné moci) je proto rozhodující
			 charakter činnosti, resp. právní vztah mezi podnikatelem a prokuristou, v rámci
			 kterého je prokura udělena. Např. je-li odměna za činnost prokuristy (za
			 jednání jménem podnikatele) vyplácena zaměstnanci v pracovněprávním vztahu,
			 půjde o příjem ze závislé činnosti podle
			 § 6 odst. 1 písm. a)
			 ZDP. Je-li odměna za činnost prokuristy vyplácena např. advokátovi,
			 ekonomickému poradci nebo podnikateli, který může poskytovat služby na základě
			 svého živnostenského oprávnění nebo podle zvláštních předpisů o manažerském,
			 ekonomickém a jiném poradenství, posoudí se tato odměna jako příjem z podnikání
			 podle
			 § 7 odst. 1 písm. b) nebo c) ZDP.
			 Nelze ani vyloučit, že odměna za činnost prokuristy bude vyplácena fyzické
			 osobě, která nemá s podnikatelem uzavřen pracovněprávní vztah a nejedná se ani
			 o osobu podnikající a přitom se tato osoba při výkonu činnosti bude řídit
			 pokyny podnikatele, tj. v daném případě by se jednalo o příjem z obdobného
			 poměru, v němž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmů povinen dbát
			 jeho příkazů [§ 6 odst. 1 písm. a)
			 ZDP]. Z uvedených důvodů nebyly příjmy za činnost prokuristy v ZDP
			 zatím prohlášeny za příjmy ze závislé činnosti.
6.3 ROZŠÍŘENÍ SAMOSTATNÉHO ZÁKLADU DANĚ U ZAMĚSTNANCŮ BEZ
			 PODEPSANÉHO PROHLÁŠENÍ K DANI
     V
			 § 6 odst. 4 ZDP se s účinností od
			 zdaňovacího období 2008 stanovilo, že příjmy zúčtované nebo vyplacené
			 zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od
			 plátců daně vymezených v
			 § 38c ZDP (zahraničních plátců daně)
			 jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění
			 daní vybíranou srážkou sazbou daně podle
			 § 36 odst. 2 ZDP, jedná-li se o
			 příjmy podle
			 § 6 odst. 1 písm. a) a d) a
			 podle odst. 10 ZDP, jejichž
			 úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnavatele
			 nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč. To platí nadále jen u příjmů
			 zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal
			 prohlášení k dani podle
			 § 38k odst. 4 nebo 5
			 ZDP.
     Podle
			 § 36 odst. 2 písm. p) ZDP se v r.
			 2008 z těchto příjmů sráží daň zvláštní sazbou nadále ve výši 15 % a od
			 r. 2009 je výše sazby daně snížena na 12,5 %. Základ daně pro výpočet
			 daně vybírané srážkou zvláštní sazbou se zaokrouhluje jako dosud, na
			 celé koruny dolů, a daň vypočtená zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje na celé
			 koruny dolů.
     V
			 § 6 odst. 4 ZDP se s účinností od
			 zdaňovacího období 2008 u zaměstnanců bez podepsaného prohlášení k dani s
			 příjmy z tzv. vedlejších zaměstnání nepřesahujícími v úhrnu za kalendářní měsíc
			 od téhož zaměstnavatele 5 000 Kč, změnil způsob stanovení samostatného základu
			 daně pro srážku daně vybíranou zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Samostatným
			 základem daně je v těchto případech nově tzv. superhrubá mzda. Tzn. že
			 příjem zaměstnance se při stanovení tohoto základu daně zvýší o částku
			 odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a pojistnému na zdravotní
			 pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe (o
			 26 % a 9 %), a pojistné sražené ze mzdy nebo uhrazené zaměstnancem (ve výši
			 12,5 %) již není možné uplatňovat při stanovení samostatného základu daně jako
			 výdaj. Jestliže se ale podle zvláštních právních předpisů o pojistném (např. z
			 odměny plynoucí na základě dohody o provedení práce) žádné pojistné neplatí,
			 pak se příjem zaměstnance vstupující do samostatného základu daně o fiktivní
			 částku pojistného (na tzv. superhrubou mzdu) nezvyšuje. Tzn. že do základu daně
			 pro srážku daně vybíranou podle zvláštní sazby se pak tento příjem zahrne v
			 hrubé výši (samostatný základ daně se bude rovnat hrubé mzdě).
 NahoruLimit 5 000 Kč hrubého
     Výše uvedené platí u zaměstnance bez podepsaného
			 prohlášení k dani za podmínky, že úhrnná výše jeho příjmů [podle
			 § 6 odst. 1 písm. a) a d) a podle
			 odst. 10 ZDP] před zvýšením podle
			 odstavce 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000
			 Kč (hrubého). Tzn. před zvýšením o částku odpovídající pojistnému, které je
			 povinen platit z těchto příjmů zaměstnavatel z vlastních prostředků (do konce
			 r. 2007 nesměla výše příjmu rovněž převýšit 5 000 Kč, ale před snížením o
			 pojistné placené zaměstnancem). Srážková daň zvláštní sazbou se ale počítá nově
			 až z tzv. superhrubé mzdy, tj. z hrubého příjmu po příslušném navýšení o
			 fiktivní částku pojistného placeného zaměstnavatelem z vlastních
			 prostředků.
PŘÍKLAD č. 1
Zaměstnanec bez podepsaného Prohlášení k dani pobírá od tzv.
				vedlejšího zaměstnavatele v r. 2008 měsíční mzdu (ze které se platí pojistné na
				veřejnoprávní pojištění) ve výši 4 001 Kč.
Pojistné na zdravotní pojištění (13,5 % z 4 001 Kč = 540,13
				Kč) odvede zaměstnavatel ve výši Kč 541 Kč příslušné zdravotní pojišťovně,
				jednu třetinu ve výši 181 Kč srazí zaměstnanci ze mzdy (540 Kč : 3 = 180,33 Kč)
				- tzn. 4,5 % a k tíži zaměstnavatele jde zbylá částka, tj. 360 Kč (541 Kč - 181
				Kč) - tzn. 9 %.
Pojistné na sociální zabezpečení ve výši 26 % procent platí
				zaměstnavatel z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců.
Stanovení základu daně pro srážku daně zvláštní sazbou:
| Příjem zaměstnance | 4001,00 Kč | 
| plus částka
						  odpovídají pojistnému na sociální zabezpečení, které platí zaměstnavatel ze
						  svých prostředků
 (26 % z 4 001 Kč)
 | 1040,26 Kč | 
| plus částka
						  odpovídající pojistnému na zdravotní pojištění, které jde k tíži zaměstnavatele
						  (2/3 z 541 Kč)
 | 360,00 Kč | 
| Samostatný základ
						  daně | 5401,26 Kč | 
| Zaokrouhlení na celé
						  koruny dolů | 5401,00 Kč | 
| Daň zvláštní sazbou 15
						  %. | 810,15 Kč | 
| Zaokrouhlení na celé
						  koruny dolů | 810,00 Kč | 
Daňová povinnost poplatníka je tím vypořádaná a poplatník se o
				tento příjem po uplynutí zdaňovacího období již nemusí starat.
PŘÍKLAD č. 2
Poplatník, který nepodepsal prohlášení k dani, pobírá od tzv.
				vedlejšího zaměstnavatele příjem ze závislé činnosti na základě dohody o
				pracovní činnosti (ze kterého se platí pojistné na veřejnoprávní pojištění), a
				to za prosinec 2007 ve výši 5 000 Kč a za leden 2008 ve výši 5 000 Kč.
| Zúčtování mzdy za prosinec
						  2007:
 |  | Zúčtování mzdy za leden
						  2008:
 |  | 
| Hrubá měsíční
						  mzda: | 5000,00 Kč | Hrubá měsíční
						  mzda: | 5000,00 Kč | 
| minus pojistné (8
						  %+ 4,5 % )
 | - 625,00 Kč | plus pojistné (26 %
						  + 9 %)
 | + 1750,00 Kč | 
| Samostatný základ
						  daně | 4375,00 Kč | Tzv. superhrubá
						  mzda. | 6750,00 Kč | 
| Daň zvláštní sazbou 15
						  %:
 | 656,25 Kč | Daň zvláštní sazbou 15
						  %:
 | 1012,50 Kč | 
| Daň po
						  zaokrouhlení | 656,00 Kč | Daň po
						  zaokrouhlení | 1012,00 Kč | 
| K výplatě | 3719,00 Kč | K výplatě | 3363,00 Kč | 
| (5000 Kč - 625 Kč
						  pojistné - 656 Kč daň)
 |  | (5000 Kč - 625 Kč
						  pojistné - 1012 Kč daň)
 |  | 
V roce 2008 se srazí zaměstnanci na srážkové dani o 356 Kč více
				než v r. 2007.
Příklad č. 3
Poplatník, který nepodepsal prohlášení k dani, pobírá od tzv.
				vedlejšího zaměstnavatele příjem ze závislé činnosti na základě dohody o
				provedení práce (ze kterého se neplatí pojistné na veřejnoprávní pojištění), a
				to v prosinci 2007 ve výši 5 000 Kč a v lednu 2008 ve výši 5000 Kč.
| Zúčtování mzdy za prosinec
						  2007:
 |  | Zúčtování mzdy za leden
						  2008:
 |  | 
| Hrubá měsíční mzda | 5000,00 Kč | Hrubá měsíční mzda | 5000,00 Kč | 
| minus pojistné (8 %
						  + 4,5 %)
 | 0,00 Kč | plus pojistné (26 %
						  + 9 %)
 | 0,00 Kč | 
| Samostatný základ
						  daně | 5000,00 Kč | Samostatný základ
						  daně | 5000,00 Kč | 
| Daň zvláštní sazbou 15
						  %
 | 750,00 Kč | Daň zvláštní sazbou 15
						  %
 | 750,00 Kč | 
| Daň po
						  zaokrouhlení | 750,00 Kč | Daň po
						  zaokrouhlení | 750,00 Kč | 
| K výplatě | 4250,00 Kč | K výplatě | 4250,00 Kč | 
| (5000 Kč - 0 Kč pojistné - 750 Kč daň)
 |  | (5000 Kč - 0 Kč pojistné - 750 Kč daň)
 |  | 
V roce 2008 se srazí zaměstnanci na srážkové dani stejná částka
				jako v r. 2007.
 Nahoru6.4 ZRUŠENÍ NADBYTEČNÉ LEGISLATIVNÍ ZKRATKY
     V ust.
			 § 6 odst. 7 písm. a)
			 ZDP, které upravuje podmínky, za nichž nejsou u zaměstnance
			 předmětem daně náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem
			 závislé činnosti, se novelou pouze zrušila jako nadbytečná zavedená
			 legislativní zkratka pro náhrady cestovních výdajů stanovené nebo umožněné v
			 tzv. státní sféře - dále jen do výše stanovené zvláštním předpisem, protože
			 se v zákoně o daních z příjmů nikde dále nepoužívá.
6.5 DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ ČÁSTEK VYNALOŽENÝCH NA ODBORNÝ ROZVOJ
			 ZAMĚSTNANCŮ
     V § 6 odst. 9 písm.
			 a) ZDP se s účinností od zdaňovacího období 2008 stanovilo, že
			 od daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou
			 osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených
			 s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací související s předmětem jeho
			 činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace. Toto
			 osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti
			 jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem.
     Novelou se v tomto ustanovení sjednotila terminologie
			 používaná v daňovém zákoně a v novém zákoníku práce (dále též ZP). Podle
			 definice obsažené v zákoníku práce (§ 227 až 235) se odborným rozvojem zaměstnanců
			 rozumí zaškolení a zaučení, odborná praxe absolventů škol, prohlubování
			 kvalifikace a zvyšování kvalifikace. S výjimkou zvyšování kvalifikace se tento
			 odborný rozvoj považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo
			 plat.
Daňové osvobození částek vynaložených na doškolování do konce
			 r. 2007
     Do 31.12. 2007 byly podle
			 § 6 odst. 9 písm. a)
			 ZDP osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti částky vynaložené
			 zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců za podmínky, že souvisí s předmětem
			 činnosti zaměstnavatele (pokud to bylo v souladu s jeho potřebami). Toto
			 osvobození se nevztahovalo na částky vyplacené zaměstnancům jako mzda (plat) a
			 - jak bylo výslovně uvedeno v tomto ustanovení - ani na náhradu za ušlý příjem
			 (náhradu mzdy, studijní příspěvek apod.) za dobu nepřítomnosti zaměstnance v
			 práci.
     Za doškolování se považovaly všechny formy vzdělávání
			 (včetně rekvalifikací), při kterých nedocházelo k dosažení vyššího stupně
			 vzdělání. Za doškolování nebylo možné považovat např. studia na střední
			 škole při zaměstnání, které končí maturitní, závěrečnou zkouškou či
			 absolutoriem, nebo studia na vysokých školách v rámci akreditovaného studijního
			 programu - bakalářského, magisterského a doktorského (tj. studia, které se
			 u dětí podle zvláštních předpisů považuje za tzv. soustavnou přípravu dítěte na
			 budoucí povolání apod.). Za doškolování nebylo možné považovat ani školení,
			 studium nebo jinou formu vzdělávání, které nesouvisely s předmětem činnosti
			 zaměstnavatele (nebylo v souladu s potřebami zaměstnavatele). To znamená, že
			 částky na dosažení vyššího stupně vzdělání uhrazené zaměstnavatelem z daňově
			 uznatelných nákladů se musely na straně zaměstnance i doposud posoudit jako
			 zdanitelný příjem ze závislé činnosti, ze kterého se platilo též pojistné
			 [tento příjem je však osvobozen od daně z příjmů u zaměstnance za podmínek
			 stanovených v ust.
			 § 6 odst. 9 písm. d)
			 ZDP].
 NahoruPoužití vzdělávacích zařízení
     Podle
			 § 6 odst. 9 písm. d)
			 ZDP je osvobozeno od daně z příjmů u zaměstnance nepeněžní plnění
			 hrazené zaměstnavatelem z vymezených finančních prostředků (např. FKSP,
			 sociálního fondu, ze zisku po zdanění případně na vrub daňově neuznatelných
			 výdajů (nákladů) a poskytnuté zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům
			 formou možnosti používat vzdělávací zařízení. Tzn., že pokud
			 zaměstnavatel hradí zaměstnanci z vymezených finančních prostředků např.
			 studium, které vede k získání vyššího stupně vzdělání, resp. které není v
			 souladu s potřebami zaměstnavatele, jedná se na straně zaměstnance o příjem
			 osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti (ze kterého se neplatí ani
			 pojistné) a tento daňový režim zůstává zachován i do budoucna.
Daňová uznatelnost výdajů na vzdělávání u
			 zaměstnavatele
     Do 31. 12. 2007 byly u zaměstnavatele v
			 § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP za
			 daňově uznatelné prohlášeny mimo jiné též výdaje (náklady) na vzdělávání a
			 rekvalifikaci zaměstnanců zabezpečovanou jinými subjekty. Vzdělávání
			 zaměstnanců ZDP blíže nedefinoval a za vzdělávání byly tedy považovány v
			 souladu s novým zákoníkem práce výdaje zaměstnavatele vynaložené jak na
			 prohlubování kvalifikace, tak i na zvyšování kvalifikace včetně školení,
			 studia, nebo jiné formy přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, ovšem jen
			 za předpokladu, že toto vzdělávání bylo v souladu s potřebami
			 zaměstnavatele. Pokud ovšem vzdělávání nesouviselo s podnikáním
			 zaměstnavatele či nebylo v souladu s jeho potřebami, nebylo možné výdaje na
			 takové vzdělávání považovat u zaměstnavatele za daňově uznatelné [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3
			 ZDP].
     V roce 2007 bylo navíc možné, aby nepeněžní plnění ve
			 formě možnosti použití vzdělávacích zařízení poskytoval zaměstnavatel
			 zaměstnancům za podmínek stanovených v ust. § 24 odst. 2 písm. j) bod 5
			 ZDP, tj. jako zaměstnanecký benefit podle kolektivní smlouvy, pracovní nebo
			 jiné smlouvy nebo podle vnitřního předpisu. V takovém případě by se ovšem
			 zmíněné nepeněžní plnění u zaměstnance posoudilo jako zdanitelný příjem ze
			 závislé činnosti, ze kterého by se platilo též pojistné, na straně
			 zaměstnavatele se ale jednalo o daňový výdaj (náklad).
     Od 1. 1. 2008 se rovněž u zaměstnavatele v
			 souladu s úpravou v
			 § 6 odst. 9 písm. a)
			 ZDP upřesnily podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů (výdajů) vynakládaných
			 zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců:
- v
				  § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP
				  jsou za daňově uznatelné prohlášeny výdaje (náklady) vynaložené na
				  provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo spojené s odborným rozvojem a
				  rekvalifikací zaměstnanců zabezpečovanou jinými subjekty, s výjimkou výdajů
				  (nákladů) vynaložených na zvýšení kvalifikace, 
- v
				  § 25 odst. 1 písm. h) ZDP je
				  pak nově za daňově neuznatelné prohlášeno mimo jiné též nepeněžní
				  plnění spočívající ve formě možnosti použití vzdělávacích zařízení, tzn. i
				  nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnancům za účelem zvyšování jejich
				  kvalifikace. 
     Od r. 2008 jsou výdaje (náklady) vynaložené na
			 zvyšování kvalifikace zaměstnance pro zaměstnavatele vždy daňově neuznatelné a
			 na straně zaměstnance půjde o příjem osvobozený od daně z příjmů jen za
			 podmínek stanovených v
			 § 6 odst. 9 písm. d)
			 ZDP, tj. bude-li se jednat o nepeněžní plnění spočívající ve formě použití
			 vzdělávacích zařízení.
6.6 ZRUŠENÍ DAŇOVÉHO OSVOBOZENÍ POJISTNÉHO PLACENÉ
			 ZAMĚSTNAVATELEM ZA ZAMĚSTNANCE NA VEŘEJNOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ
     V
			 § 6 odst. 9 ZDP se s účinností od
			 zdaňovacího období 2008 zrušilo daňové osvobození pojistného, které je povinen
			 platit podle zvláštní právních předpisů o pojistném za zaměstnance
			 zaměstnavatel na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění nebo jako
			 příspěvek na zahraniční pojištění stejného druhu [zrušené písmeno e].
     Nebylo to však z důvodu zavedení tzv. superhrubé mzdy
			 (aby o toto pojistné bylo možné navyšovat příjem zaměstnance při stanovení tzv.
			 superhrubé mzdy), ale protože toto pojistné je povinen platit zaměstnavatel
			 sám za sebe, tj. nikoliv srážkou ze mzdy zaměstnance, ale ze svých finančních
			 prostředků (i když z pojistných vyměřovacích základů zaměstnance). Ze
			 zvláštních právních předpisů o pojistném totiž jednoznačně plyne, že se jedná o
			 zákonnou povinnost zaměstnavatele, tzn. že takové pojistné nelze
			 posoudit u zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti (který je u něj
			 předmětem daně). Vypuštění tohoto ustanovení proto nemá žádný vliv ani na
			 vyměřovací základy zaměstnance pro odvod pojistného (i když se hrubá mzda
			 zaměstnance při stanovení základu daně o částku odpovídající tomuto
			 pojistnému musí navýšit). V tomto případě se ale jedná jen o fiktivní
			 částku - ukazatel, který nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod
			 pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
6.7 ZRUŠENÍ DAŇOVÉHO OSVOBOZENÍ PŘÍJMŮ ČLENŮ BYTOVÝCH DRUŽSTEV
			 PŘI SVÉPOMOCNÉ BYTOVÉ VÝSTAVBĚ
     V
			 § 6 odst. 9 ZDP se s účinností od
			 zdaňovacího období 2008 zrušilo daňové osvobození příjmů členů bytových
			 družstev z osobního plnění při svépomocné bytové výstavbě, které se nevyplácely
			 v hotovosti, ale připisovaly se na jejich členské podíly [zrušené písmeno g]. V
			 současně době totiž není ekonomický ani sociální důvod uvedené plnění tímto
			 způsobem zvýhodňovat.
6.8 PŘECHODNÉ UBYTOVÁNÍ JAKO ZDANITELNÝ PŘÍJEM ZAMĚSTNANCE,
			 KTERÝ JE OSVOBOZEN JEN DO VÝŠE 3 500 KČ MĚSÍČNĚ
     V
			 § 6 odst. 9 písm. i)
			 ZDP [původně písm. k] se s účinností od zdaňovacího období 2008 zavedl
			 měsíční limit pro daňové osvobození nepeněžního plnění poskytovaného
			 zaměstnavatelem zaměstnancům formou přechodného ubytování (nejedná-li se o
			 ubytování při pracovní cestě a pokud obec přechodného ubytování není shodná s
			 obcí, kde má zaměstnanec bydliště), a to maximálně do výše 3 500 Kč
			 měsíčně.
     To znamená, že od roku 2008 je nepeněžní plnění
			 poskytnuté zaměstnavatelem formou přechodného ubytování u zaměstnance
			 osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti jen do výše 3 500 Kč měsíčně.
			 Nepeněžní plnění nad stanovený limit pak představuje u zaměstnance zdanitelný
			 příjem ze závislé činnosti (ve výši ceny obvyklé) a z tohoto příjmu se rovněž
			 platí pojistné na veřejnoprávní pojištění, tj. pro účely zdanění se musí tento
			 příjem také navýšit na tzv. superhrubou mzdu. Definice pojmu bydliště
			 je přitom uvedena v
			 § 2 odst. 4 ZDP a jedná se o místo,
			 kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl
			 trvale se v tomto bytě zdržovat (výklad k pojmu stálý byt byl publikován v
			 pokynu MF č. D-300).
     Do konce r. 2007 byla podle
			 § 6 odst. 9 písm. k)
			 ZDP hodnota nepeněžního plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci formou
			 přechodného ubytování za stanovených podmínek zcela osvobozena a daňové
			 osvobození u zaměstnance nebylo nikdy ani podmíněno jeho úhradou např. ze
			 sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění a nebo z nedaňových výdajů
			 (nákladů).
     Na straně zaměstnavatele se současně s účinností
			 od r. 2008 zrušilo ustanovení, které omezovalo daňovou uznatelnost
			 těchto plnění v
			 § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP (měsíční
			 limit na zaměstnance ve výši 3 500 Kč a výjimku týkající se ubytování v
			 rodinném domě nebo bytě). Zavedení limitu pro daňové osvobození hodnoty
			 přechodného ubytování u zaměstnance je tedy od r. 2008 kompenzováno jeho plnou
			 daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele, a to za podmínek stanovených v
			 ust.
			 § 24 odst. 2 písm. j) bod 5
			 ZDP.
 NahoruPodmínky pro daňové osvobození přechodného ubytování
     Hodnota přechodného ubytování je osvobozena od daně z
			 příjmů u zaměstnance do stanoveného měsíčního limitu ve výši 3 500 Kč jen za
			 předpokladu, že jsou splněny současně všechny podmínky stanovené v
			 § 6 odst. 9 písm. i)
			 ZDP, tzn.:
- musí se jednat o nepeněžní plnění. Zaměstnavatel proto
				  nemůže proplácet zaměstnanci jeho výdaje za ubytování (pak by se jednalo o
				  peněžní plnění). V příslušných smluvních vztazích (včetně nájemní smlouvy) musí
				  jako uživatel, nájemce či majitel vystupovat zásadně zaměstnavatel. 
- nemůže jít o ubytování při pracovní cestě. Zajištění
				  ubytování při pracovní cestě není považováno na straně zaměstnance za příjem
				  (nevzniká mu žádný majetkový prospěch) a z předmětu daně je vyloučeno v tomto
				  případě též poskytnutí peněžního plnění formou náhrady výdajů za ubytování
				  (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP) a to za
				  podmínek stanovených v příslušných ustanoveních zákoníku práce. 
- musí zde být souvislost mezi ubytováním a výkonem práce,
				  tj. nemůže jít o ubytování poskytnuté zaměstnanci z jiných důvodů. Např. proto,
				  že zaměstnanec nemá žádný byt, nebo proto, že jeho byt byl zničen povodní a
				  bydlet tam do jeho rekonstrukce nemůže apod. Tato daňová výhoda je totiž určena
				  pro zaměstnance, kteří mají své bydliště (stálý byt) v takové vzdálenosti, že z
				  něho nemůžou pravidelně dojíždět do zaměstnání. 
- zaměstnanec musí mít své bydliště mimo obec, ve které je mu
				  poskytnuto přechodné ubytování. Bydlištěm se podle
				  § 2 odst. 4 ZDP rozumí místo, kde
				  má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v tomto
				  bytě zdržovat. Nemůže tedy jít o zaměstnance, který má své bydliště ve stejné
				  obci, jako je obec, v níž mu je poskytnuto ubytování, nebo o zaměstnance, který
				  nemá žádný byt (pak by se jednalo o ubytování trvalého charakteru). 
- hodnotou přechodného ubytování se nerozumí jen zajištění
				  ubytování (resp. pronájem), ale též případná úhrada služeb přímo
				  spojených s užíváním např. hotelového pokoje nebo pronajatého bytu (jako
				  vody, elektřiny, plynu apod.). Rovněž není podstatné, na jakou dobu je takové
				  přechodné ubytování zaměstnanci poskytnuto (je-li samozřejmě splněna podmínka,
				  že se jedná o ubytování přechodného a nikoli trvalého charakteru). Daňové
				  osvobození se přitom vztahuje také na přechodné ubytování zajištěné
				  zaměstnavatelem v pronajatém rodinném domě nebo bytě. 
- daňové osvobození se vztahuje také na zaměstnance, který je v
				  České republice daňovým nerezidentem (pokud zde není na pracovní cestě).
				  Podmínka přechodného ubytování v České republice ale nebude splněna, pokud by
				  pro účely získání daňové rezidence v naší republice takový poplatník tvrdil, že
				  v místě pobytu (ubytování) v České republice má stálý byt s úmyslem se trvale
				  zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České
				  republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu) a
				  nikoliv místa jeho přechodného ubytování. 
6.9 UPŘESNĚNÍ PODMÍNEK PRO DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ PŘÍPLATKU
			 POSKYTOVANÉHO VOJÁKŮM A POLICISTŮM VYSLANÝM V RÁMCI OSN, NATO a EU DO
			 ZAHRANIČÍ
     V
			 § 6 odst. 9 písm. m)
			 ZDP se upřesnilo se zpětnou účinností ještě pro zdaňovací období 2007, že
			 daňové osvobození se vztahuje jak na zvláštní příplatek poskytovaný v cizí
			 měně, tak i na příplatek za službu v zahraničí, a to poskytovaný v cizí
			 měně podle zvláštních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů
			 vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních
			 sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí.
     Od 1. 1. 2007 je totiž vyplácen policistům příplatek
			 za službu v zahraničí podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
			 příslušníků bezpečnostních sborů. Do konce roku 2006 náležel policistům
			 zvláštní příplatek podle
			 § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992
			 Sb., o platu, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se ale zvláštní
			 příplatek nadále vyplácí příslušníkům ozbrojených sil (vojákům z povolání).
			 Zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
			 zákoníku práce, se ale také upřesnily podmínky pro poskytování zvláštního
			 příplatku u vojáků, kteří jsou dnes vysíláni k účasti na vojenských operacích
			 v zahraničí jak v rámci mnohonárodních sil OSN, tak i v rámci NATO a EU. V
			 § 6 odst. 9 písm. m)
			 ZDP se proto terminologie přizpůsobuje těmto novým právním předpisům.
6.10 SLOUČENÍ LIMITŮ PRO DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ ČÁSTEK HRAZENÝCH
			 ZAMĚSTNAVATELEM ZAMĚSTNANCŮM NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ
			 POJIŠTĚNÍ
     V § 6 odst. 9 písm.
			 p) ZDP došlo s účinností od zdaňovacího období 2008 ke
			 sloučení limitů pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na
			 penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnance u
			 penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na
			 soukromé životní pojištění (splňující podmínku 2 x 60). Současně je pro
			 daňové osvobození výše uvedených plnění zaveden limit v absolutní částce, a to
			 v úhrnu pro oba produkty maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož
			 zaměstnavatele.
     Dosavadní limit byl totiž v případě příspěvků na
			 penzijní připojištění stanoven poměrem k měsíčnímu vyměřovacímu základu
			 zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku
			 zaměstnanosti (do 5 % osvobozeno) a platby na soukromé životní pojištění měly
			 stanovený limit v absolutní částce (12 000 Kč ročně osvobozeno). Touto úpravou
			 je umožněna větší volnost a variabilita v rozhodování zaměstnavatele i
			 zaměstnance v otázce výběru produktů tzv. spoření na stáří, na které
			 zaměstnavatel bude následně přispívat. Na straně zaměstnavatele se
			 současně v ust.
			 § 24 ZDP zrušila ustanovení, která
			 omezovala daňovou uznatelnost těchto plnění a tyto výdaje (náklady) lze nově
			 uplatnit jako daňové jen s využitím
			 § 24 odst. 2 písm. j) bod 5
			 ZDP.
     Nadlimitní příspěvky a částky pojistného u
			 zaměstnance samozřejmě podléhají zdanění a všem předepsaným platbám na
			 veřejnoprávní pojištění. Zaplatí-li zaměstnavatel za zaměstnance na penzijní
			 připojištění a na soukromé životní pojištění ve zdaňovacím období v úhrnu více
			 než 24 000 Kč, částky nad stanovený limit se posoudí jako zdanitelný příjem ze
			 závislé činnosti a z funkčních požitků podle
			 § 6 odst. 1 písm. d)
			 ZDP, který musí zaměstnavatel zahrnout do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za
			 příslušný kalendářní měsíc (ve kterém budou tyto částky zaměstnavatelem
			 uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu). Pro daňové účely přitom nebude
			 rozhodné, zda úhrady příspěvků a pojistného bude provádět zaměstnavatel měsíčně
			 nebo např. jen jednou ročně. Částky pojistného zaplacené ale např. najednou za
			 celou dobu trvání pojištění (tzv. jednorázové pojistné) nelze pro účely
			 daňového osvobození rozpočítat do následujících zdaňovacích období a daňově
			 výhodnější bude bezesporu placení pojistného a příspěvků zaměstnavatelem ve
			 formě splátek se splatností alespoň jednou ve zdaňovacím období
PŘÍKLAD č. 4
Zaměstnavatel za zaměstnance platí od ledna 2008 pojistné
				soukromé životní pojištění a příspěvky na penzijní připojištění se státním
				příspěvkem v měsíčních splátkách, a to v úhrnné výši 4 000 Kč měsíčně.
Zaplacené pojistné a příspěvky budou v kalendářních měsících leden
				až červen (6 x 4 000) u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů (na mzdovém
				listě se uvedou i částky od daně osvobozené). Částky zaplacené zaměstnavatelem
				v měsících červenec až prosinec se zahrnou u zaměstnance pro účely zdanění vždy
				do úhrnu mzdy zúčtované poplatníkovi za příslušný kalendářní měsíc. Protože
				tyto příjmy vstupují do vyměřovacích pojistných základů na veřejnoprávní
				pojištění, budou se také u zaměstnance při stanovení základu pro výpočet zálohy
				na daň tyto částky zvyšovat na tzv. superhrubou mzdy (o 26 % + 9 %).
     Daňové osvobození pojistného placeného zaměstnavatelem
			 za zaměstnance na soukromé životní pojištění bylo dosud možné uplatnit jen za
			 podmínky, že smlouva o soukromém životním pojištění byla uzavřena mezi
			 zaměstnancem a pojišťovnou, která byla oprávněna k provozování pojišťovací
			 činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu (zákon č.
			 363/1999 Sb., o pojišťovnictví). Takže bylo nutné tuto skutečnost vždy ověřit v
			 příslušném seznamu uveřejněném na internetových stránkách ministerstva financí.
			 Na základě opatření přijatých novelou ZDP může zaměstnavatel platit zaměstnanci
			 daňově zvýhodněné pojistné na soukromé životní pojištění nově i na základě
			 pojistné smlouvy uzavřené s jinou pojišťovnu (která u nás nemá oprávnění
			 k provozování pojišťovací činnosti), ovšem jen s podmínkou, že půjde o
			 pojišťovnu usazenou na území členského státu Evropské unie nebo na území
			 Evropského hospodářského prostoru.
6.11 DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ NÁHRADY MZDY POSKYTOVANÉ
			 ZAMĚSTNAVATELEM MÍSTO NEMOCENSKÉHO
     V § 6 odst. 9 písm.
			 s) ZDP se upřesnilo, že příjem získaný ve formě náhrady mzdy,
			 platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné
			 pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů je u
			 zaměstnance osvobozen od daně z příjmů jen do výše minimálního nároku
			 určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovněprávní vztahy.
     Toto ustanovení sem bylo přesunuto z
			 § 4 odst. 1 písm. h)
			 ZDP a novelou se omezila výše daňového osvobození zmíněných náhrad,
			 které bude vyplácet v budoucnu zaměstnancům v rámci období prvních 14 dnů
			 trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnavatel z vlastních
			 finančních prostředků (nikoliv z prostředků nemocenského pojištění), a to
			 jejich minimálním nárokem (toto ustanovení nebude ještě možné využít v r.
			 2008).
     Úprava v ZDP současně reaguje na zavedení karenční
			 doby v nemocenském pojištění, tj. že zabezpečení zaměstnancům v době dočasné
			 pracovní neschopnosti nepřísluší za první 3 kalendářní dny. Na základě
			 tohoto opatření totiž výše zmíněné náhrady (mzdy nebo platu nebo odměny z
			 dohody o pracovní činnosti) budou příslušet zaměstnancům v rámci období prvních
			 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle
			 novelizovaného znění
			 § 192 odst. 1 zákoníku práce až
			 od 4. pracovního dne.
     Toto náhradní plnění poskytované v budoucnu
			 zaměstnancům namísto nemocenského bude tedy osvobozeno od daně z příjmů ze
			 závislé činnosti a z funkčních požitků jen do výše minimálního nároku,
			 tzn.:
- jen do výše základní výměry podle
				  § 192 odst. 2
				  ZP, 
- jen za dobu od 4. pracovního dne v rámci období prvních…